Kondenzační jádro

V dnešním světě se Kondenzační jádro stalo tématem velkého významu a zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důležitosti v historii, jeho vlivu na populární kulturu nebo jakémukoli jinému aspektu, díky kterému vyniká, Kondenzační jádro je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kondenzační jádro, analyzujeme jeho různé aspekty a objevíme jeho význam v současném kontextu. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Kondenzační jádro tématem, které nikdy nepřestane fascinovat odborníky i fanoušky. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Kondenzační jádro.

Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.

Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.

Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno vlhnou. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.

Dělení kondenzačních jader

Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.

Podle velikosti:

  • jádra Aitkenova r < 10−7 m
  • jádra velká 10−7 m < r < 10−6 m
  • jádra obří r > 10−6 m

Což je okolo 10−4 mm.

Podle skupenství:

  • jádra kapalná
  • jádra pevná

Podle chemických vlastností:

  • nesmáčitelná – hygrofobní
  • smáčitelná – hygroskopická
    • nerozpustitelná
    • rozpustná
    • roztoky solí
    • roztoky kyselin

Podle elektrické povahy:

  • nabitá
  • neutrální

Podle fyzikálně-chemických vlastností:

  • přechodná
  • trvalá

Podle původu:

  • přirozené
  • antropogenní
    • kouřové

Reference

Literatura

  • PODZIMEK, Josef. Fysika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1959. 440 s.
  • SOBÍŠEK, Bořivoj a kol. Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd. Praha : MŽP, 1993. 594 s.

Související články