V dnešním světě je Kostel Všech svatých (Pražský hrad) problém, který nabyl na významu v různých oblastech společnosti. Ať už v osobní, pracovní, sociální nebo politické sféře, Kostel Všech svatých (Pražský hrad) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad vyvolal debatu, kontroverzi a rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. Z různých úhlů pohledu se Kostel Všech svatých (Pražský hrad) podařilo ovlivnit naše životy neočekávanými způsoby, zpochybnit zavedená paradigmata a postavit nové výzvy do budoucna. V tomto článku plně prozkoumáme dopad Kostel Všech svatých (Pražský hrad) a to, jak v posledních letech změnil naši realitu.
Kostel (kaple) Všech svatých na Pražském hradě | |
---|---|
Kostel Všech svatých na Pražském hradě | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Hradčany |
Souřadnice | 50°5′26,66″ s. š., 14°24′8,28″ v. d. |
Všech svatých na Pražském hradě | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Vikariát | pražský vikariát |
Zasvěcení | Všech svatých |
Datum posvěcení | 1185 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Výstavba | původní kaple z 12. století, 1372–1386 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Pražský hrad |
Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Všech svatých (respektive kaple) na Pražském hradě je gotická, renesančně upravená stavba v areálu Pražského hradu. Organicky přiléhá k východní stěně starého paláce a navazuje na Vladislavský sál. Jeho gotický presbytář je výraznou částí hradního panorámatu.
Kostel Všech svatých stojí na místě starší palácové kaple z 12. století, která byla vysvěcena roku 1185. Karel IV., ještě jako markrabě moravský, při ní roku 1339 založil kolegiátní kapitulu. Současný kostel byl vystavěn někdy kolem roku 1372 a dokončen před rokem 1386 podle plánů Petra Parléře. Jeho účast dokládá znění nápisu v triforiu „a za svrchu uvedeného času též započal a dokončil chór Všech svatých.“ Před husitskými válkami byl dokončen jen závěr kostela a založena byla čtvercová loď.
Kostel byl těžce poškozen při velkém požáru Hradu roku 1541, kdy z něho zůstaly jen obvodové zdi. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan byl chór kaple sochařsky vyzdoben a v oknech byly vitráže: „kapla pak výborná Všech Svatých před palácem, kteráž dílem krásným a nákladným někdy císaře Karla draze vystavěna byla a řezbami kamennými i jiným dílem kamenickým draze ozdobena byla a skly převýbornými okrášlena, ta všecka hanebně vnitř i zevnitř vyhořela“.
Zbytky původních okenních kružeb se zachovaly v podkroví kostela. Oprava, při níž byla snížena klenba a přistavěna loď, takže se stavba spojila s palácem, byla dokončena roku 1580 na náklad Alžběty Isabely, dcery císaře Maxmiliána II., francouzské královny, která patrně věnovala i oltářní obraz. Roku 1588 sem byly přeneseny ostatky svatého Prokopa ze Sázavského kláštera a roku 1598 vznikl přístup na kruchtu z Vladislavského sálu.
Jednolodní kostel se skládá z gotického chóru a renesanční lodi se dvěma bočními kaplemi. Klenba je z roku 1580, náhrobek svatého Prokopa, původně uprostřed lodi, byl přesunut ke stěně roku 1768. Vnitřní zařízení je barokní, z let 1732 a 1750, kruchta z roku 1732 je patrně dílem K. I. Dienzenhofera. Barokní varhany sem byly přeneseny roku 1969 z kostela ve Skapcích.