Královna vdova

Tento článek se bude zabývat tématem Královna vdova a prozkoumá jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou dnešní relevanci je Královna vdova předmětem zájmu a debat v různých sférách společnosti. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty kolem Královna vdova a také nabídnout obohacující vizi a zajímavé pohledy na její dopad na kulturu, historii, politiku nebo jakoukoli jinou relevantní oblast. Za účelem prohloubení porozumění tomuto významnému tématu budou rovněž zkoumány jeho praktické důsledky a možné důsledky do budoucna.

Královna Núr al-Hussain, vdova po králi Husajnovi I.
Posmrtný portrét královny Marie Stuartovny (1542–1587)

Královna vdova je označení ovdovělé královny, která v některých případech zastává také úlohu královny matky. Jedná se o titul královny - manželky zesnulého krále. Pokud byla manželkou císaře, byl její titul císařovna vdova.

Tento titul se však neuplatňuje v případě, je-li královna panovnicí svým vlastním právem, jako např. britská královna Alžběta II., neboť její titul je panující (vládnoucí) královna.

V současnosti mezi ovdovělé královny patří jordánská královna Núr al-Hussain.

Královna matka a královna vdova

Zvláštním druhem ovdovělé královny je královna matka, která je vdovou po zesnulém králi, ale zároveň matkou vládnoucího panovníka. Z toho vyplývá, že každá královna matka je také ovdovělá královna, ale opak nemusí být vždy pravdou, protože ovdovělá královna může být i babičkou nebo tetou krále, který nastupuje na trůn, nebo s ním být spřízněna i jiným druhem příbuzenství.

Marie Stuartovna byla po smrti svého manžela francouzského krále Františka II. ovdovělou královnou, ale protože manželství s Františkem nepřineslo děti, stal se králem její švagr, Karel IX.

Podobně Adélu Sasko-Meiningenskou po smrti jejího manžela Viléma IV. na trůnu nahradila její vnučka Viktorie. Navíc není pravidlem, že matka panovníka musela být nutně královnou. Tak tomu byl např. u Viktoriiny matky Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské, která sama nikdy nebyla královnou, neboť její manžel Eduard August Hannoverský nebyl králem, a podobně tak Augusta Saská-Gothajská, matka Jiřího III., nikdy nebyla královnou, protože její manžel Bedřich Ludvík Hannoverský nikdy korunu nezískal. Proto měla titul princezna vdova z Walesu, který předtím držela jen Markéta Beaufortová, matka krále Jindřicha VII.

Je ovšem také možné, že současně existují dvě nebo více ovdovělých královen, jak se stalo v roce 1952, kdy na trůn nastoupila Alžběta II.:

Tato situace trvala až do roku 1953, roku Mariiny smrti. Ovdovělá královna má stále titul královny a přednost před královnou manželkou, ačkoli mnoho z nich titul královna vdova neužívá.

Ovdovělé britské královny

Ovdovělé královny jiných zemí

V jiných zemích je titul ovdovělá královna poněkud neobvyklý, ale patří sem tyto královny:

Itálie

Bavorsko

Belgie

Brazílie

Dánsko

Francie

Havaj

Maďarsko

Japonsko

Jordánsko

Korea

Malajsie

Portugalsko

Španělsko

Kastilie

León

Švédsko

Švédský titul Riksänkedrottning (královna vdova království) se používal od 16. do 20. století.

Würtembersko

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regina vedova na italské Wikipedii.