Tento článek se bude zabývat tématem Královna vdova a prozkoumá jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou dnešní relevanci je Královna vdova předmětem zájmu a debat v různých sférách společnosti. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty kolem Královna vdova a také nabídnout obohacující vizi a zajímavé pohledy na její dopad na kulturu, historii, politiku nebo jakoukoli jinou relevantní oblast. Za účelem prohloubení porozumění tomuto významnému tématu budou rovněž zkoumány jeho praktické důsledky a možné důsledky do budoucna.
Královna vdova je označení ovdovělé královny, která v některých případech zastává také úlohu královny matky. Jedná se o titul královny - manželky zesnulého krále. Pokud byla manželkou císaře, byl její titul císařovna vdova.
Tento titul se však neuplatňuje v případě, je-li královna panovnicí svým vlastním právem, jako např. britská královna Alžběta II., neboť její titul je panující (vládnoucí) královna.
V současnosti mezi ovdovělé královny patří jordánská královna Núr al-Hussain.
Zvláštním druhem ovdovělé královny je královna matka, která je vdovou po zesnulém králi, ale zároveň matkou vládnoucího panovníka. Z toho vyplývá, že každá královna matka je také ovdovělá královna, ale opak nemusí být vždy pravdou, protože ovdovělá královna může být i babičkou nebo tetou krále, který nastupuje na trůn, nebo s ním být spřízněna i jiným druhem příbuzenství.
Marie Stuartovna byla po smrti svého manžela francouzského krále Františka II. ovdovělou královnou, ale protože manželství s Františkem nepřineslo děti, stal se králem její švagr, Karel IX.
Podobně Adélu Sasko-Meiningenskou po smrti jejího manžela Viléma IV. na trůnu nahradila její vnučka Viktorie. Navíc není pravidlem, že matka panovníka musela být nutně královnou. Tak tomu byl např. u Viktoriiny matky Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské, která sama nikdy nebyla královnou, neboť její manžel Eduard August Hannoverský nebyl králem, a podobně tak Augusta Saská-Gothajská, matka Jiřího III., nikdy nebyla královnou, protože její manžel Bedřich Ludvík Hannoverský nikdy korunu nezískal. Proto měla titul princezna vdova z Walesu, který předtím držela jen Markéta Beaufortová, matka krále Jindřicha VII.
Je ovšem také možné, že současně existují dvě nebo více ovdovělých královen, jak se stalo v roce 1952, kdy na trůn nastoupila Alžběta II.:
Tato situace trvala až do roku 1953, roku Mariiny smrti. Ovdovělá královna má stále titul královny a přednost před královnou manželkou, ačkoli mnoho z nich titul královna vdova neužívá.
V jiných zemích je titul ovdovělá královna poněkud neobvyklý, ale patří sem tyto královny:
Švédský titul Riksänkedrottning (královna vdova království) se používal od 16. do 20. století.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regina vedova na italské Wikipedii.