V současném světě se Kristián Kryštof Clam-Gallas stal tématem neustálého zájmu a debat. Jeho význam pokrývá více oblastí, od technologie po kulturu, včetně ekonomiky a politiky. Kristián Kryštof Clam-Gallas upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a vyvolal smíšené názory. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Kristián Kryštof Clam-Gallas a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho možné dlouhodobé důsledky se ponoříme do hluboké a pečlivé analýzy, abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu, který je dnes tak všudypřítomný.
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
---|---|
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu | |
Nejvyšší maršálek Českého království | |
Ve funkci: 17. březen 1831 – ? | |
Panovník | František I., Ferdinand V. |
Předchůdce | František Josef z Vrtby |
Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění | |
Ve funkci: 1830 – 1838 | |
Předchůdce | František Josef ze Šternberka a Manderscheidu |
Nástupce | Ervín Felix hrabě Nostic-Rieneck |
Narození | 3. září 1771 Praha Habsburská monarchie |
Úmrtí | 21. srpna 1838 (ve věku 66 let) Planá Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka v Hejnicích |
Národnost | česká |
Choť | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu |
Rodiče | Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková |
Děti | Eduard z Clam-Gallasu Kristiana z Clam-Gallasu Karolina z Clam-Gallasu |
Příbuzní | Aloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci) František z Clam-Gallasu a Edina z Clam-Gallasu (vnoučata) |
Profese | mecenáš |
Commons | Christian Christoph Clam-Gallas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián Kryštof hrabě z Clam-Gallasu (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá) byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Narodil se v Praze jako nejstarší syn Kristiána Filipa z Clam-Gallasu a jeho manželky Marie Karolíny Josefy, rozené Šporkové.
Po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku a podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění a sám také maloval. Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby, jako byl například Ludwig van Beethoven. Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu z Clary-Aldringenu, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě se k ní však nikdy nedostala.
S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v dnešní Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.
Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili např. čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.
Hrabě Kristián Kryštof z Clam-Gallasu zemřel v Plané u Tachova, smuteční průvod se konal v Praze a následně byl pohřben v rodinné hrobce v Hejnicích.
Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě. Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.
Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Arnoštu Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.
Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.
V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.
Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.
Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková.
S manželkou Josefínou Karolínou z Clary-Aldringenu (někdy zvanou Josefa), která pocházela z Teplic, měl pět dětí.