Krysař (pověst)

Krysař z Hamelnu je německá pověst o nedodrženém slibu a únosu sto třiceti dětí z města Hameln. Nejslavnější verze příběhu jsou připisovány bratrům Grimmovým, v angličtině Robertu Browningovi. V Česku je známá próza Viktora Dyka Krysař, loutkový film Krysař inspirovaný Dykovým zpracováním, muzikál Krysař Daniela Landy a nakonec i snímek F. A. Brabce Krysař (který drží rekord nejrychleji natočeného filmu na světě).

Děj pověsti

Je rok 1284, Hameln je zcela zamořen krysami. Do města přichází neznámý muž v pestrobarevném oděvu, který tvrdí, že je krysař. Slibuje radním řešení jejich problému s krysami a radní mu obratem na oplátku slibují tučnou odměnu. Neznámý souhlasí a zahraje na svou píšťalu. Její melodii následují krysy až do řeky Vezery (Weser), kde se utopí. Navzdory úspěchu radní poruší svůj slib a odmítají mu zaplatit za odvedenou práci. Krysař ve vzteku odchází, aby se o nějaký čas později vrátil pro svou pomstu.

Je 26. červen, všichni místní jsou v kostele a krysař se vrací, aby znovu zahrál na píšťalu. Tentokrát ale její melodii následují hamelnské děti. (V podání V. Dyka krysař okouzlí a následně odvede všechny obyvatele města – posléze seskáčou do propasti pod horou Koppel. Přežije pouze jeden rybář a malé, nevinné batole.) 130 chlapců a dívek krysaře následuje z města. Dále se různé verze příběhu liší. Podle jedné krysař vlákal všechny děti do jeskyně, ze které už nikdy nikdo nevyšel. Jiná hovoří o chromém dítěti, které zůstalo pozadu a tak vše mohlo povědět dospělým z Hamelnu. Další, ale již ne tradiční verze tvrdí, že krysař utopil děti ve Vezeře stejně jako dříve krysy nebo že děti vrátil poté, co mu radní zaplatili.

Historie

Nejstarší zmínka o příběhu se nacházela vepsaná v skleněné mozaice umístěné v hamelnském kostele z doby kolem roku 1300. Toto okno bylo popsáno v několika účetních knihách mezi 14. a 17. stoletím, ale pravděpodobně bylo zničeno roku 1660. Na základě dochovaného popisu byla vytvořena moderní rekonstrukce od Hanse Dobbertina. Zobrazuje pestrobarevnou postavu krysaře a několik postaviček dětí oděných v bílém.

Obecně se soudí, že tato mozaika byla vytvořena jako vzpomínka na tragickou událost, která se ve městě udála. Také městská kronika a záznamy začínají až touto dobou. Přestože se vedou výzkumy už po staletí, zůstaly pouze dohady a hypotézy, nikdy se nezjistilo, co přesně se v Hamelnu stalo. Každopádně poprvé se krysy do příběhu dostaly až ve verzi z doby kolem roku 1559, v předcházejících zmínka o nich chybí.

Údajně je již dlouho zaveden zákonný zákaz zpěvu a hudby v jedné konkrétní ulici v Hamelnu na památku obětí. Během lidových slavností, včetně svatebních procesí, musí kapela vždy přestat hrát na začátku ulice a navázat až na druhé straně.

Hypotézy původu příběhu

Teorie o reálném pozadí legendy lze rozdělit následovně:

• děti se staly obětí velkého neštěstí, buď utonuly v řece nebo je pohřbil sesuv půdy
• děti byly nakaženy nějakou nemocí během epidemie a byly vyhnány z města, aby se nenakazil zbytek populace. Uvažuje se o:
  • rané formě Černé smrti
  • Huntingtonově chorobě (zmínka o „tanci“ dětí) – avšak už pouhá statistická pravděpodobnost výskytu u tolika dětí je velmi nízká
• alegorie tance smrti (krysař je personifikovaná Smrt)
• děti opustily město jako účastníci náboženské pouti, vojenského tažení nebo dokonce dětské křížové výpravy (1212) a už se nikdy k rodičům nevrátily; tyto teorie vidí tajemného krysaře jako jejich vůdce, případně verbíře
• děti ochotně opustily své rodiče a Hameln, aby se staly zakladateli vlastní vesnice během kolonizace východní Evropy (některé středoevropské vesnice a města dodnes užívají názvy velmi podobné slovu Hameln či Hamelin; např. podle hypotézy německého historika Wolfganga Wanna založili tito mladí lidé na Moravě z pověření olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku vesnici Hamlíkov) – krysař je chápán jako jejich vůdce/lokátor
• existují také příběhy, že několik měsíců po zmizení dětí byla nalezena jejich těla v blízkém lese

Nejstarší zápis legendy (Lüneburský rukopis)

Manuskript pochází z 15. století (cca 1440–1450). Podává zřejmě nejstarší záznam o události v Hamelnu.

Anno 1284 am dage Johannis et Pauli war der 26. junii Dorch einen piper mit allerlei farve bekledet gewesen CXXX kinder verledet binnen Hamelen gebon to calvarie bi den koppen verloren

Léta páně 1284, na den (svatého) Jana a Pavla bylo 26. června Jistým pištcem, oblečeným ve všech barvách bylo odvedeno 130 dětí pocházejících z Hamelnu (a) ztratili se u kalvárie poblíž kopců

Poznámka: koppen je středohornoněmecký výraz pro vrchy, kopce a zdá se být odkazem na výšiny obklopující město. Calvarie je v tomto případě považována za místo, kde se konaly popravy.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krysař na Wikimedia Commons