Kubofuturismus

V dnešním světě se _Kubofuturismus__ stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už je _Kubofuturismus__ ikonickou postavou, zásadním pojmem nebo významným datem, jeho význam přesahuje hranice a kultury. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s _Kubofuturismus__, od jeho dopadu na společnost až po jeho vliv na historii. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit porozumět tomu, jak _Kubofuturismus__ utvářela náš svět a zůstává aktuální i dnes. Tento článek si klade za cíl poskytnout komplexní a obohacující vizi _Kubofuturismus__ a vyzve čtenáře, aby se zamyslel a ponořil se do jeho významu a relevance v každodenním životě.

Brusič nožů, Kazimír Malevič, 1913

Kubofuturismus je umělecký směr, který spojuje futuristický dynamismus a kubistickou mnohopohledovost.

Název je odvozen z řeckého slova kubus, česky krychle, kostka. V literatuře mezi jeho projevy patří zachycení složité skutečnosti z mnoha úhlů pohledu; polytematičnost (uvolnění dějových souvislostí, spontánní proud představ), prolínání časových rovin; báseň je geometricky uspořádána, působí jako obraz (kaligramy) a zcela postrádá logiku. Důležitá je asociace – spojování slov vzdálených významů. Je to hlavní větev ruského futurismu, tvořící jádro ruské předrevoluční literární avantgardy.

Na rozdíl od tzv. egofuturismu, jenž byl pouze záležitostí krátkodobou a málo významnou, působí kubofuturismus velmi silně po celé druhé a třetí desetiletí 20. století (zhruba 19101930), přičemž zvláště po Říjnové revoluci doznává podstatných proměn.

Představitelé

Ukázka

Bobéobi (Velemir Chlebnikov)

Bobéobi zněla ústa
Veeómi zněly oči
Pieéo zněly brvy
Lieeej zněl ovál líček
Gzi-gzi-gzeo řetěz zněl
Tak na plátnech jakýchsi Souvztažností
Vně rozměrů žila tvář.

Externí odkazy