V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Velemir Chlebnikov. Od svého dopadu na společnost až po jeho aplikace v každodenním životě, Velemir Chlebnikov představuje téma univerzálního zájmu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto duchu prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam v dnešním světě, stejně jako názory a pohledy odborníků v oboru. Připravte se na ponoření do hloubkové a rozmanité analýzy Velemir Chlebnikov, která vám nepochybně poskytne nové porozumění a inspiraci ohledně tohoto vzrušujícího tématu.
Velemir Chlebnikov | |
---|---|
Narození | 28. říjnajul. / 9. listopadu 1885greg. Malye Derbety |
Úmrtí | 28. června 1922 (ve věku 36 let) Ruchi, Krestetsky District |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Pseudonym | Велимир Хлебников |
Povolání | básník, spisovatel, dramatik, prozaik a kreslíř |
Žánr | poezie |
Rodiče | Vladimir Khlebnikov |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников (Виктор Владимирович Хлебников), (28. říjnajul./ 9. listopadu 1885greg., Tundutovo nebo Malyje Děrbety – 28. června 1922, Santalovo, Novgorodská gubernie) byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu.
Maturoval v roce 1903. Studoval matematiku a přírodní vědy na universitě v Kazani a od roku 1908 pak slovanskou filologii v Petrohradu. Byl to bohém, tulák, nezařaditelný samotář. Po revoluci pracoval v sovětských osvětových institucích, psal verše pro Okna ROSTA. Nebyl ale schopen se adaptovat na praktický život. V roce 1921 se účastnil vojenského tažení do Íránu. Zemřel při návratu z cest po Kavkazu na otravu krve.
Tvůrce pojmu zaum – vytvářel zaumný jazyk – uměle vytvořený jazyk zaklínadel a magických kouzel se slovy. Byl znám jako jazykový experimentátor, dal ruskému jazyku nový směr. Většina jeho děl zůstala nedokončená, torzovitá. Preferuje intonační prvek před rytmickým. Čerpal z folklóru a mýtů. Využíval magie čísel. Byl nazýván "básník pro básníky", ovlivnil řadu ruských autorů, jako byli například: Nikolaj Nikolajevič Asejev, Marina Cvětajevová, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, Osip Emiljevič Mandelštam, Boris Leonidovič Pasternak nebo Nikolaj Alexejevič Zabolockij.