Křesťanská demokracie

V tomto článku prozkoumáme téma Křesťanská demokracie z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout komplexní a podrobnou vizi, která umožní čtenáři důkladně porozumět této problematice. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase, debaty, které vyvolává, a možná řešení nebo přístupy k jeho řešení. Prostřednictvím sběru dat, odborných názorů a kritické analýzy se snažíme osvětlit Křesťanská demokracie a přispět k poznání a reflexi tohoto tématu.

Oranžová je tradiční barva křesťanský demokratů v Západní Evropě.
Oranžová je tradiční barva křesťanských demokratů v Západní Evropě.

Křesťanská demokracie je politická ideologie, která v sobě kombinuje prvky křesťanství a demokracie. Vznikla v 19. století v Evropě pod vlivem konzervatismu a katolického sociálního učení. Poměrně specifické postavení mají křesťanskodemokratické strany ve Skandinávii, které na rozdíl od většiny „sesterských“ stran vzešly z protestantského prostředí. Jejich vznik byl reakcí na sekularizaci společnosti po druhé světové válce.

Přes výzvu sekularizace je stále vlivnou ideologii v Evropě a Latinské Americe. V politické praxi zastává křesťanská demokracie konzervativní pohled na kulturu, společnost a morálku (sociální konzervatismus), avšak v ekonomické oblasti prosazuje sociálně tržní hospodářství.

Politická stanoviska

Agendy křesťanskodemokratických politických stran se v různých zemích liší. Zatímco v Evropě jsou křesťanskodemokratické strany (vlivem silného postavení sociálnědemokratických stran) spíše konzervativní, v Latinské Americe jsou více progresivní a částečně ovlivněny teologií osvobození.

Z ekonomického hlediska křesťanští demokraté většinou neoponují kapitalismu jako ekonomickému systému, na rozdíl od odporu ke komunismu a podobným ideologiím.

V posledních desetiletích některé pravicově orientované křesťansko-demokratické strany v Evropě přijaly politiku konzistentní s ekonomicky liberálním hlediskem, ale stále podporují regulovanou ekonomiku se sociálním státem. Prosazování křesťansko-demokratických konceptů sféry suverenity a subsidiarity vedlo k vytvoření korporativistických sociálních států po celém světě, které existují dodnes. V souladu s křesťansko-demokratickými koncepcemi kulturního mandátu a přednostní volby pro chudé, křesťanská spravedlnost je vnímána jako požadavek, aby bylo chráněno blaho všech lidí, zvláště chudých a zranitelných, protože každá lidská bytost má důstojnost a je stvořena k obrazu Božímu. V mnoha zemích křesťanští demokraté organizovali odborové svazy, které soutěžily s komunistickými a sociálně demokratickými odbory, na rozdíl od postoje konzervativismu proti dělnickým organizacím. Křesťanští demokraté, kteří jsou solidární s těmito odborovými svazy, například v Belgii lobovali za nedělní modré zákony, které pracovníkům i státním zaměstnancům zaručují den odpočinku v souladu s historickými principy křesťanského Sabatu.

Vlajka největší české křesťanskodemokratické strany KDU-ČSL.
Vlajka největší české křesťanskodemokratické strany KDU-ČSL.

Křesťanští demokraté jsou obvykle sociálně konzervativní a obecně mají relativně skeptický postoj k interrupci a sňatkům stejného pohlaví, ačkoli některé křesťanské demokratické strany přijaly omezenou legalizaci obou; prosazují důslednou životní etiku s ohledem na jejich odpor k trestu smrti a asistované sebevraždě. Křesťanskodemokratické strany často prosazují křesťanské dědictví své země; zároveň křesťanskodemokratické strany uznávají svobodu vyznání.

Geoffrey K. Roberts a Patricia Hogwood poznamenali, že „křesťanská demokracie začlenila mnoho názorů zastávaných liberály, konzervativci a socialisty do širšího rámce morálních a křesťanských principů“.

Křesťanští demokraté si myslí, že různé sektory společnosti (takové jako vzdělání, rodina, ekonomika a stát) mají autonomii a odpovědnost za jejich vlastní sféru, pojetí známé jako suverenita sféry. Jedna sféra by neměla diktovat povinnosti jiné; státní sféra například nesmí zasahovat do výchovy dětí, což je role, která patří do sféry rodiny. Ve sféře vlády křesťanští demokraté tvrdí, že občanské záležitosti by měly být nejprve řešeny na nejnižší úrovni vlády, než budou zkoumány na vyšší úrovni, což je doktrína známá jako subsidiarita. Tyto koncepty sféry suverenity a subsidiarity jsou považovány za základní kameny politické ideologie křesťanské demokracie.

Křesťanští demokraté také mívají smířlivý pohled na imigraci.

Dějiny

Encyklika Rerum novarum od papeže Lva XIII.
Encyklika Rerum novarum od papeže Lva XIII.

Demokraticko-sociální obsah odděluje křesťanskou demokracii od skutečných konzervativců, kteří historicky v neposlední řadě reprezentovali šlechtu. Křesťanští demokraté se liší od zásadně náboženských (např. radikální křesťané), ale také od čistě klerikálních (kteří hájí moc katolické církve), protože požadují toleranci ke svému křesťanství, a proto musí být alespoň zásadně tolerantní vůči ostatním světonázorům.

S frází Démocratie chrétienne se poprvé setkáváme v projevu Antoina-Adriena Lamourette v Národním zákonodárném shromáždění v Paříži 21. listopadu 1791. Kvůli stále protikřesťanské orientaci Velké francouzské revoluce po roce 1793 čelilo tradiční křesťanství v Evropě silné oponentuře. Osvícenství a liberalismus byly proti vlivu církve ve vedení státu, ve školství a v legislativě (včetně sňatkového). Církevní tendence na to reagovaly různě, v Německu například širokým lidovým hnutím, které oslovovalo masy a politizovalo je.

Papežská encyklika Rerum novarum papeže Lva XIII. je obecně považována za zakládající dokument politické křesťanské demokracie. Myšlenky v ní obsažené však nebyly nové, protože papež Lev XIII. silně vycházel z Wilhelma Emmanuela von Kettelera, německého biskupa a filozofa.

V té době ve Francii vzniklo v církvi reformní hnutí s pojmem „křesťanská demokracie“ (démocratie chrétienne). Papež Lev XIII. omezil tento směr na sociální blaho (encyklika Graves de communi re z roku 1901) a tím jej vymezil politicky.

Encyklikou Quadragesimo anno z roku 1931 od papeže Pia XI. tváří v tvář výzvě totalitních ideologií Římskokatolická církev zabetonovala svůj postoj ke svobodě jednotlivce. Tato encyklika popisuje princip subsidiarity, který se stal základem křesťanskodemokratické filozofie.

Křesťanskodemokratické strany

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Christian democracy na anglické Wikipedii a Christdemokratie na německé Wikipedii.

  1. Social and secure? : politics and culture of the welfare state : a comparative inquiry. Amsterdam: VU University Press 403 pages s. Dostupné online. ISBN 90-5383-458-3, ISBN 978-90-5383-458-9. OCLC 36082605 
  2. a b VERVLIET, Chris. The human person, African Ubuntu and the dialogue of civilisations. 1st ed. vyd. London: Adonis & Abbey 1 online resource (80 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-912234-19-6, ISBN 1-912234-19-X. OCLC 811407935 
  3. Christian democracy in Latin America : electoral competition and regime conflicts. Stanford, Calif.: Stanford University Press xviii, 404 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8047-4597-8, ISBN 978-0-8047-4597-0. OCLC 50684206 
  4. WITTE, Els. Political history of Belgium : from 1830 onwards. Brussels, Belgium: 1 online resource (516 pages) s. Dostupné online. ISBN 90-5487-517-8, ISBN 978-90-5487-517-8. OCLC 868969495 
  5. COMELLI, Martino. Paradoxes of (Il)liberal democracy: the role of Christian Democracy. Innovation: The European Journal of Social Science Research. 2021-12-29, s. 1–24. Dostupné online . ISSN 1351-1610. DOI 10.1080/13511610.2021.2016377. (anglicky) 
  6. Morality politics in Western Europe : parties, agendas and policy choices. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-137-01669-0, ISBN 1-137-01669-8. OCLC 802882388 
  7. The American Solidarity Party Charts Its Own Path . 2017-08-07 . Dostupné online. (anglicky) 
  8. Christianity and civil society : Catholic and neo-Calvinist perspectives. Lanham, MD: Lexington Books x, 198 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-7391-0884-0, ISBN 0-7391-0884-0. OCLC 183608063 
  9. ROBERTS, Geoffrey K. European politics today. Manchester: Manchester University Press xii, 394 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7190-4362-X, ISBN 978-0-7190-4362-8. OCLC 35172514 
  10. a b MONSMA, Stephen V. Pluralism and freedom : faith-based organizations in a democratic society. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield Publishers 1 online resource (x, 227 p.) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4422-1432-3, ISBN 1-4422-1432-5. OCLC 775302631 
  11. ALMEIDA, Dimitri. The impact of European integration on political parties : beyond the permissive consensus. Abingdon, Oxon: Routledge 1 online resource (xii, 202 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-203-12362-1, ISBN 0-203-12362-X. OCLC 794670556 

Externí odkazy