V dnešním článku se ponoříme do Lagaš, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už pro svůj význam v dnešní společnosti, jeho dopad na každodenní život nebo historický význam, Lagaš byl předmětem debat, zájmu a studií odborníků i fanoušků. Od svého vzniku až po současnou situaci, přes jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase, Lagaš je téma, které si zaslouží být podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáno. V tomto článku se ponoříme do jeho různých aspektů, analyzujeme jeho důsledky a objevíme jeho skutečný význam v současném kontextu.
Lagaš byl sumerský městský stát v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie. V současnosti archeologická lokalita Tell el-Hiba v Iráku.
Začátky Lagaše sahají do 4. tisíciletí př. n. l., vrchol dosáhl v druhé polovině 3. tisíciletí před Kr. V polovině 3. tisíciletí bojoval se sousedními městskými státy Ummou a Urukem, což vedlo k jeho zničení. Dostal se do sféry Staroakkadské říše (Sargon I. Akkadský a jeho vnuk Narám-Sín).
Po zániku Staroakkadské říše po smrti Nárámsína, Lagaš obnovil svou moc a stal se jedním z vedoucích sumerských států své doby. Jeho vedoucí úlohu uznávali další státy v oblasti, především Eridu, Ur, Nippur, Adab, Uruk, Bad-tibira. Jeho vládcem se stal Gudea (2246–2226 př. n. l.), který nechal budovat chrámy a přiděloval jim půdu, obnovoval staré zavlažovací kanály a komunikace. Zachovalo se několik jeho soch, na kterých nápisy hlásají jeho oddanost bohům, vystupuje jako pečlivý hospodář.
Význam Lagaše upadl za vlády III. dynastie z Uru (2111–2003 před Kr.).
Ruiny Lagaše objevil francouzský konzul Ernest de Sarzec, který je zkoumal až do své smrti v roce 1901. Další francouzské výzkumy vedli Henri de Genouillac (1929–1931) a André Parrot (1931–1933). Pokračoval v nich Gaston Cros. V současnosti se vedou archeologické výzkumy ve dvou částech: na místě chrámu, zasvěceného E-Ninnovi a Ningirsuovi.