V dnešním světě se Lambertův–Beerův zákon stal tématem rostoucího zájmu a debat. S tolika různými názory, výzkumy a perspektivami je těžké dospět k definitivnímu závěru v této věci. Je však nepopiratelné, že Lambertův–Beerův zákon probouzí vášně a zpochybňuje mentalitu lidí. Ať už je nahlíženo z vědecké, sociální, politické nebo ekonomické perspektivy, Lambertův–Beerův zákon nadále vyvolává kontroverze a ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lambertův–Beerův zákon a pokusíme se vnést trochu světla do tohoto velmi složitého tématu.
Lambertův–Beerův zákon je matematické vyjádření závislosti absorpce elektromagnetického záření na vlastnostech materiálu, skrze který záření prochází. Zákon byl nezávisle empiricky odvozen fyziky Bouguerem (1729), Lambertem (1760) a Beerem (1852). Lambertův–Beerův zákon platí pouze pro absorpci monochromatického záření.
Lambertův–Beerův zákon lze vyjádřit v různých podobách. Samotný empiricky odvozený zákon má exponenciální podobu:
Poznámka: součin ελ·c v exponentu se někdy označuje jako absorpční koeficient roztoku a.
Na vyjádření koncentrace se běžně používá molární koncentrace v mol/m3 resp. mol/dm3. Molární absorpční (dřív extinkční) koeficient ε je závislý na chemické struktuře látky a na vlnové délce procházejícího záření.
Pro vyjádření závislosti absorpce záření na koncentraci absorpční složky je vhodné vztah logaritmovat, čímž se z exponenciální závislosti stane lineární. Byly zavedeny bezrozměrné veličiny absorbance (A) a transmitance (T):
Absorbance (A) může nabýt hodnoty (0, ∞). Transmitance (T) (dříve transparence) se často udává v procentech a nabývá hodnoty (0, 100 %).
Na Lambertově–Beerově zákoně (tj. absorpci záření) jsou založeny mnohé moderní analytické metody, například celá skupina spektrálních metod (spektrometrie či fotometrie).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lambertov-Beerov zákon na slovenské Wikipedii.