V dnešním světě je Lappeenranta tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku je Lappeenranta předmětem debat, analýz a studií odborníků v různých oblastech. Jeho dopad na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu z něj činí téma univerzálního významu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lappeenranta, od jeho původu až po jeho vliv na každodenní životy lidí. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se pokusíme objasnit různé aspekty, které dělají z Lappeenranta téma hodné studia a zájmu.
Lappeenranta Lappeenrannan kaupunki | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 61°3′30″ s. š., 28°11′10″ v. d. |
Stát | Finsko |
Provincie | Jižní Karélie |
Lappeenranta | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 434,0 km² |
Počet obyvatel | 72 959 (2024) |
Hustota zalidnění | 50,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Kimmo Jarva |
Vznik | 1649 |
Oficiální web | lappeenranta |
PSČ | 53810 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lappeenranta (švédsky Villmanstrand) je obec a město, ležící na břehu jezera Saimaa v jihovýchodním Finsku, v provinci Jižní Karélie asi 30 km od hranice s Ruskou federací. Ve městě žije 71 811 obyvatel, což ho řadí na 13. místo mezi finskými městy.
Na město byla Lappeenranta povýšena roku 1649 královnou Kristýnou, čímž se uzákonil obchod na tehdy oblíbeném trhu Lapvesi.
Město je podobně jako mnohá jiná finská města univerzitní, Lappeenrantská technická univerzita patří mezi největší místní zaměstnavatele.
Blízkost ruské hranice je znatelná hlavně tím, že v době do ruské invaze na Ukrajinu do města přijíždělo stále více ruských turistů. Ruský Petrohrad (211 km) je městu blíže než finské hlavní město Helsinky (221 km).
Díky své poloze na břehu jezeře Saimaa je v létě Lappeenranta oblíbeným cílem turistů. Protože město leží poměrně hluboko ve vnitrozemí, zimy tu jsou chladnější a léta teplejší než na finském pobřeží.
V městě se každoročně koná dvoudenní kulturní festival a Lappeenrantská národní pěvecká soutěž.