V dnešním světě se Ledebourský palác stal tématem zásadního zájmu velké části společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu nebo každodenní život lidí, Ledebourský palác je prvek, který nezůstane bez povšimnutí. V průběhu historie byl Ledebourský palác zdrojem debat, studií a úvah a dnes je i nadále relevantním a aktuálním tématem. To je důvod, proč je nezbytné prohloubit naše znalosti o Ledebourský palác, pochopit jeho různé aspekty a dimenze a zamyslet se nad jeho významem v našich životech. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Ledebourský palác, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na současný svět.
Ledebourský palác na Valdštejnském náměstí | |
---|---|
Ledebourský palác na Valdštejnském náměstí | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Giovanni Domenico Orsi |
Výstavba | Do dnešní podoby 1665–1669 |
Přestavba | 1856 klasicistní úpravy, 30. léta 20. století, po roce 1990 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Ondřej Hannibal z Ekersdorfu |
Další majitelé | Trauttmansdorffové, Kolovratové, Ledebourové |
Současný majitel | Česko |
Poloha | |
Adresa | Valdštejnské náměstí 162/3 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Valdštejnské náměstí |
Souřadnice | 50°5′25,08″ s. š., 14°24′18″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11274/1-617 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ledebourský palác (někdy i Ledeburský, a do roku 1852 nazývaný Trautmannsdorfský) je barokní palác, který se nachází na Valdštejnském náměstí 162/3 v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Na palác navazuje terasová Ledebourská zahrada stoupající až ke zdi zahrad Pražského hradu.
V místech dnešního paláce nejspíš stávalo pět středověkých domů, které byly slučovány v souvislosti s postupným skupováním parcel a hlavně s požárem v roce 1541, který poničil velkou část Malé Strany. Nejvýraznější z původních budov byla v pravé polovině nynější parcely a zachoval se z ní mramorový portál vjezdu s datací 1588. Konečné sloučení zřejmě zařídil Ondřej Hanibal z Eckersdorfu, který domy zakoupil v roce 1601. V roce 1665 parcelu koupil Jan Václav Novohradský z Kolovrat (1638–1690), který palác nechal přestavět raně barokně. Stalo se tak v letech 1665–1669 podle projektu Giovanniho Domenica Orsiho.
V letech 1697–1727 patřil palác Trautmannsdorfům, kteří nechali upravit zejména zahradu, protože svah za domem nebyl do té doby využitý. Je možné, že tehdy vznikla i sala terrena v parteru zahrady (její vybudování ale není doloženo, někdy se přisuzuje Janu Santini-Aichelovi, jindy Giovanni Battistovi Alliprandimu nebo Františku Maxmiliánovi Kaňkovi).
Po roce 1801 připojil poslední části paláce na západní straně Josef Krakovský z Kolovrat, který ho nechal přestavět podle projektu Ignáce J. N. Palliardiho. V roce 1852 koupil palác hrabě Adolf Ledebour a interiér upravil architekt Jan Maximilián Heger v novobarokním stylu.
Po roce 1945 zde sídlilo ministerstvo informací. Od roku 1990 zde sídlí Národní památkový ústav.
Díky konstrukcím původních gotických domů renesančně a barokně upravovaných je půdorys paláce velmi členitý, se dvěma dvory. Reprezentativní dvoupatrové průčelí do Valdštejnského náměstí je třináctiosé, raně klasicistní, s barokním dekorem. Pětiosý středový rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, po obou stranách rizalitu jsou vstupní portály dvou průjezdů.
Mezi oběma dvory vybíhá z hlavní budovy k severu zahradní křídlo, na které navazuje parter zahrady se salou terrenou.