Litoměřice (hradiště)
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Litoměřice (hradiště). Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Litoměřice (hradiště). Budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a možné budoucí důsledky. Prostřednictvím podrobného a kritického pohledu se pokusíme odhalit záhady, které obklopují Litoměřice (hradiště), a nabídneme čtenáři kompletní a obohacující pohled na toto téma.
| Litoměřice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Dómský pahorek, Litoměřice,  Česko |
| Nadmořská výška | 170 m |
| Souřadnice | 50°31′56,79″ s. š., 14°7′40,6″ v. d. |
  Litoměřice | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litoměřice jsou raně středověké hradiště, které stávalo na Dómském pahorku v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Založeno bylo nejspíše v polovině desátého století a v průběhu následujících dvou set let patřilo k nejvýznamnějším centrům hradské soustavy. V jedenáctém století se součástí hradiště stala kapitula u svatého Štěpána.
Historie
Plošina na Dómském pahorku byla osídlena už v neolitu příslušníky kultury s vypíchanou keramikou a později v době římské. Raně středověké hradiště bylo založeno nejspíše v polovině desátého století a zřejmě už v té době byl jeho součástí kostel svatého Jiří zbořený v roce 1867. Přibližně v letech 1057–1058 byla část hradiště vyčleněna pro knížetem Spytihněvem II. založenou kapitulu u chrámu svatého Štěpána. Hradiště poté představovalo jedno z nejvýznamnějších center přemyslovského státu a jeho funkce později převzalo vrcholně středověké město Litoměřice.
Stavební podoba
Hradiště bylo postaveno na ploché ostrožně, podél jejíž jižní strany protéká řeka Labe a jejíž severovýchodní strana klesá do údolí Pokratického potoka. Hradby chránily plochu o velikosti pět až sedm hektarů, ale během četných stavebních úprav zcela zanikly. Jejich pozůstatky jsou patrné ještě na plánu města z roku 1742. Archeologickým výzkumem byl z opevnění odkryt pouze pět metrů hluboký příkop na severní straně hradiště v Dómské ulici.
Hlavní brána bývala v místech mezi Svatováclavskou ulicí a Mariánským náměstím. V tomto prostoru a na sousedním Václavském náměstí se nacházelo předhradí. V jihozápadní části pahorku, v místech východně od Svatojiřské ulice a jižně od Rybářského náměstí, bývala akropole s kostelem svatého Jiří a příležitostným knížecím sídlem. Pozůstatkem příkopu akropole by mohla být hluboce zapuštěná Horní Rybářská ulice. Ve druhé polovině jedenáctého století byl na jihovýchodní straně vyčleněn okrsek určený pro kapitulu u románské baziliky svatého Štěpána, později přestavěné v gotickém slohu. Na jejím místě byla postavena barokní katedrála.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Litoměřice, s. 185.
- ↑ a b c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl III. Správa a obrana země (1012–1055). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7. Kapitola Litoměřice, s. 154–164.
Literatura
- Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 118. (česky, německy)