Dnes má téma Louis-Georges de Bréquigny ve společnosti velký význam. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve světě se Louis-Georges de Bréquigny stal bodem zájmu mnoha lidí. Ať už je Louis-Georges de Bréquigny kulturní fenomén, vědecký objev nebo historická postava, jeho vliv na naše životy je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Louis-Georges de Bréquigny a jeho vliv v různých oblastech a poskytneme širokou a obohacující vizi na toto téma, která nadále přitahuje pozornost publika po celém světě.
Louis-Georges de Bréquigny | |
---|---|
Narození | 23. února 1715 Montivilliers |
Úmrtí | 3. července 1795 (ve věku 80 let) Paříž |
Povolání | historik |
Funkce | akademik (Académie des sciences, belles-lettres et arts de Rouen; 1744–1793) member of the Académie française (20. křeslo Francouzské akademie; 1772–1795) akademik (Akademie písemností a krásné literatury; 1778–1793) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Louis-Georges de Bréquigny nebo také Louis Georges Oudard Feudrix de Bréquigny (22. ledna 1714 Granville – 3. července 1795 Paříž) byl francouzský paleograf a historik.
Byl vyslán jako diplomat, v roce 1764, do Londýna, kde zůstal tři roky. Zkoumal zde archivní zdroje týkající se diplomatické historie Francie. Za člena Francouzské akademie byl zvolen v roce 1772.
Jeho písemná pozůstalost je v současnosti uložena v Bibliothèque nationale de France, kde tvoří sbírku 165 svazků.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis-Georges de Bréquigny na francouzské Wikipedii.
20. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Armand-Jérôme Bignon |
1772–1795 Louis-Georges de Bréquigny |
Nástupce: Ponce-Denis Écouchard-Lebrun |