Luděk Hřebíček

V dnešní době je Luděk Hřebíček tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. S neustálým vývojem technologií a neomezeným přístupem k informacím se Luděk Hřebíček stal ústředním bodem pro debaty, diskuse a analýzy ve všech oblastech. Ať už v politické, ekonomické, sociální nebo kulturní sféře, Luděk Hřebíček je tak či onak přítomen v našem každodenním životě. Je to téma, které vzbuzuje vášně, různorodé názory a hýbe davy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Luděk Hřebíček, analyzujeme jeho dopad, jeho vývoj a jeho relevanci dnes.

Luděk Hřebíček
Narození9. června 1934
Praha
Úmrtí29. prosince 2015 (ve věku 81 let)
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel, překladatel, vysokoškolský učitel, turkolog a jazykovědec
Alma materUniverzita Karlova
Témataturečtina, perština, turkologie a kvantitativní lingvistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Hřebíček (9. června 1934 Praha – 29. prosince 2015) byl český kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel z turečtiny, ujgurštiny, kazaštiny, staroosmanštiny a čagatajštiny.

Životopis

Vystudoval obory turečtina–perština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech (1953–1958), poté absolvoval postgraduální studium tureckých jazyků Střední Asie v Orientálním ústavu Československé akademie věd (1960–1963) a získal hodnost kandidáta filologických věd (CSc.). V roce 1992 získal na Masarykově univerzitě v Brně hodnost doktora věd (DrSc.). Od roku 1958 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky (od roku 1964 jako vědecký pracovník). V letech 1960–1972 vyučoval turkologické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1992 získal stipendium pro studium kvantitativní lingvistiky na univerzitě v Bochumi. Byl členem redakčních rad několika časopisů – holandského Journal of Quantitative Linguistics, německého ZeT-Zeitschrift für Empirische Textforschung a Archívu orientálního. Po počátečním zaměření na stylistiku a syntax tureckých jazyků se soustavně věnoval zkoumání obecných strukturních vlastností textu cestou formulování empirických hypotéz a jejich testování.

Překladatelská činnost

Překlady z čaghatajštiny

  • Z gazelů středoasijských klasiků

Překlady z kazaštiny

Překlady ze staroosmanštiny

  • Yunus Emre: Z destánu o rozumu (úryvek z díla staroosmanského mystika, Nový Orient, 1991); Z gazelů (VB, Nový Orient, 9/1990)

Překlady z turečtiny

Překládá z turečtiny poezii, prózu i divadelní hry.

Překlady z ujgurštiny

Odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot