V tomto článku důkladně prozkoumáme Mühldorf am Inn a jeho význam v aktuálním kontextu. Od svého vzniku upoutal Mühldorf am Inn pozornost mnoha lidí díky svému vlivu v různých sférách. V průběhu let se Mühldorf am Inn vyvíjel a přizpůsoboval měnícím se potřebám společnosti a stal se tématem neustálého zájmu. Prostřednictvím tohoto výzkumu se snažíme rozšířit porozumění Mühldorf am Inn a jeho vlivu v různých oblastech a také analyzovat jeho roli v současnosti a budoucnosti. Doufáme, že prozkoumáním různých úhlů pohledu a spolehlivých zdrojů poskytne komplexní a obohacující pohled na Mühldorf am Inn a jeho význam v současnosti.
Mühldorf am Inn | |
---|---|
Hlavní náměstí s kostelem Panny Marie | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°14′44″ s. š., 12°31′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 384 m n. m. |
Stát | Německo |
Spolková země | Bavorsko |
Vládní obvod | Horní Bavorsko |
Zemský okres | Mühldorf am Inn |
Mühldorf am Inn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 29,4 km² |
Počet obyvatel | 21 697 (2022) |
Hustota zalidnění | 737,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Michael Hetzl (UM) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Stadtplatz 21 84453 Mühldorf am Inn |
Telefonní předvolba | 08631 |
PSČ | 84453 |
Označení vozidel | MÜ, VIB, WS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mühldorf am Inn je bavorské město, sídlo stejnojmenného zemského okresu, ležící při řece Inn v dolním Bavorsku, významný železniční uzel. Sestává ze 16 místních částí. V roce 2021 v něm žilo 21 254 obyvatel.
Město leží v jihovýchodním Bavorsku, v předhůří Bavorských Alp, rozkládá se kolem řeky Inn. Skládá se ze 16 místních částíː
Území častých povodní s vlhkým klimatem zůstalo dlouho bez osídlení, nejstarší stopy tvoří Via Iulia, antická římská silnice v oblasti Mettenheim-Mößling. Vesnice se začala rozvíjet od konce 9. století, první písemná zmínka pochází z roku 935.
Město a hrad patřily ve středověku rodu Luchenů. Smlouvou z 28. října 1287 Rapoto Luchen předal své alodiální panství salcburskému arcibiskupu Rudolfovi a stal se jeho ministeriálem. 28. září 1322 se zde odehrála rozhodující bitva u Mühldorfu mezi Bavorskem a Salcburkem. Během 14. až 15. století se rozvíjela řemesla i obchod.
V roce 1640 způsobil největší požár zničení asi 80 % zástavby města. V závěru třicetileté války v roce 1648 švédské vojsko obsadilo na tři týdny město, které se bez boje vzdalo generálu Wrangelovi, aby bylo zachováno.
V 17. století Mühldorf trpěl následky válek, požárů i morových ran, což vedlo k poklesu hospodářské prosperity. V roce 1749 se také v Mühldorfu konal hon na čarodějnice s odsouzením a upálením vytipovaných žen. Na základě smlouvy z Lunéville byl v roce 1802 Mühldorf připojen ke státu Bavorsko.
Za druhé světové války zde nacisté vybudovali rozsáhlý koncentrační tábor Mühldorf. V roce 1944 postavili velký bunkr s podzemní továrnou na proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, ve které byli zaměstnáni vězni zdejšího koncentračního tábora i koncentračního tábora Dachau.
V sérii spojeneckých náletů ze 16. března 1945 Američané nasadili 700 bombardérů, včetně 250 B-24 Liberator, které shodily na město více než 6 000 bomb. Při leteckém útoku přišlo o život 129 lidí, včetně mnoha dětí. Město bylo bombardováno znovu o měsíc později, útok si vyžádal 15 obětí. Zničeny byly kromě železničního nádraží a průmyslové zóny i obytné budovy, historické objekty, kostely a věž někdejší městské brány, po válce opět dostavěné.
Ve městě působí několik firem, vyrábí komponenty pro mobilní telefony, lékařskou techniku a průmyslovou elektroniku.