Macarát jeskynní

V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Macarát jeskynní, téma, které přitahuje pozornost lidstva po celá desetiletí. Od svých počátků až po své současné dopady hraje Macarát jeskynní v našich životech zásadní roli, ovlivňuje způsob, jakým myslíme, chováme se a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Macarát jeskynní, od jeho historické důležitosti až po jeho dnešní relevanci, a poskytneme tak hloubkový a komplexní pohled na toto zajímavé téma. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním a objevte záhady a zázraky Macarát jeskynní.

Jak číst taxoboxMacarát jeskynní
alternativní popis obrázku chybí
Macarát jeskynní
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Podtřídaocasatí (Caudata)
Čeleďmacarátovití (Proteidae)
Rodmacarát (Proteus)
Laurenti, 1768
Binomické jméno
Proteus anguinus
Laurenti, 1768
Rozšíření macaráta jeskynního
Rozšíření macaráta jeskynního
Rozšíření macaráta jeskynního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macarát jeskynní neboli olm (vědecký název Proteus anguinus, slovinsky človeška ribica neboli lidská ryba) je slepý endemický obojživelník žijící v krasových jeskyních a podzemních vodách Dinárského krasu. Jeskyně, kde žije, musí mít dostatečný kontakt s povrchem, aby byl zajištěn přísun živin. Dožívá se až obvykle zhruba 70 let, odhadovaný maximální možný věk se pohybuje kolem 100 let a vydrží bez potravy asi 10 až 12 let (kdy přežívá díky tukovým zásobám). Turisté si jej mohou prohlédnout v Postojenských jeskyních, ve Slovinsku, kde je jednou z hlavních turistických atrakcí, nebo v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině.[zdroj?]

Anatomie

Dospělci dosahují velikosti kolem 20–25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i 35 cm. Jako jeskynní živočich téměř ztratil pigment. Zbarvení těla je jednobarevně narůžovělé či růžovobílé. Má keříčkovité žábry.

Potrava

Živí se drobnými korýši.

Rozmnožování

Vajec bývá i 70, jsou lepena pod kameny a následně hlídána.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online.
  2. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 7. aktualizované. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004. 574 s. S. 157. 
  3. http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/07/20/rsbl.2010.0539
  4. guide in Postojna jama
  5. https://www.stoplusjednicka.cz/bezkonkurencni-rekordmani-hladu-kdo-vydrzi-nejdele-bez-jidla

Externí odkazy