Malý Kavkaz
V dnešním světě se Malý Kavkaz stalo tématem velkého významu a zájmu velmi různorodého publika. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro globální ekonomiku, Malý Kavkaz nadále vyvolává diskuse a úvahy v různých oblastech. Jak čas postupuje, lidé se snaží porozumět více o Malý Kavkaz a jeho vlivu na dnešní svět. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a analýzy, abychom lépe porozuměli dopadu Malý Kavkaz na naši společnost a náš každodenní život.
| მცირე კავკასიონი Փոքր Կովկաս Kiçik Qafqaz Dağları Küçük Kafkas Dağları | |
|---|---|
 Šuši v Náhorním Karabachu | |
| Nejvyšší bod | 3 724 m n. m. (Gamış) |
| Délka | 600 km |
| Rozloha | 120 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Kavkaz |
| Sousední jednotky | Pontské hory, Kolchidská nížina, Velký Kavkaz, Kursko-arakská nížina, Alborz, Arménská vysočina |
| Podřazené jednotky | Karçal dağları, Meschetský hřbet, Trialetský hřbet, Samsaris kedi, Džavachetis kedi, Lorva sarahart, Bazumilerrnašghta, Sevan lerrnašghta, Karabašský hřeben |
| Světadíl | Asie, Evropa |
| Stát |  Turecko Gruzie Arménie Ázerbájdžán |
 | |
| Povodí | Çoruh Nehri, Rioni, Kura, Araks |
| Souřadnice | 41°21′ s. š., 43°43′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malý Kavkaz (gruzínsky მცირე კავკასიონი, Mc'ire Kavkasioni, arménsky Փոքր Կովկաս, P'ok'r Kovkas, azersky Kiçik Qafqaz Dağları, turecky Küçük Kafkas Dağları) je asi 600 km dlouhé a 200 km široké pohoří Alpsko-himálajského systému v jižní Gruzii, severovýchodní Arménii a jihozápadním Ázerbájdžánu. Výběžky zasahují i do severovýchodního Turecka, od íránských hor je oddělen údolím řeky Araks.
Nejvyšší horou Malého Kavkazu je Gamış (3 724 m) na ázerbájdžánsko-karabašských hranicích. Od osamostatnění Ázerbájdžánu nese hora toto ázerbájdžánské jméno; dříve byla známa pod ruským jménem Гямыш (Gjamyš).
Poloha
Malý Kavkaz se táhne od Černého moře nejdříve k východu, později se stáčí k jihovýchodu. U černomořského pobřeží navazuje na turecké Pontské hory, na jihu plynule přechází v Arménskou vysočinu (nejvyšší arménská hora Aragac už leží v ní). S Velkým Kavkazem ho spojuje příčný Lišský hřeben (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou. Přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Ke Kartlinskému hřebenu Velkého Kavkazu se u Tbilisi přibližuje i Trialetský hřbet (Trialetis kedi), mezi nimi si Kura razí cestu úzkým údolím.
Z hlediska geologických provincií Malý Kavkaz zasahuje i na íránské území, zahrnuje pohoří Kūhhā-ye Sabalān i Kūhhā-ye Ţāleš a stáčí se kolem Arménské vysočiny k jihozápadu. Podle některých orografických koncepcí se naopak zmíněná dvě pásma řadí pod Alborz.
Odkazy
Reference
- ↑ Петрушина, М. Н. Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo МА́ЛЫЙ КАВКА́З. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-21. (rusky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malý Kavkaz na Wikimedia Commons
