Název Marta Gottwaldová je dnes bezpochyby velmi aktuálním tématem. V průběhu historie byl Marta Gottwaldová předmětem studia, debat a kontroverzí v různých oborech a disciplínách. Od vědy po literaturu, přes politiku a populární kulturu, Marta Gottwaldová zanechal ve společnosti nesmazatelnou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Marta Gottwaldová a prozkoumáme jeho dopad na dnešní svět a jeho význam pro budoucnost. Od svých počátků až po dnešní vývoj upoutal Marta Gottwaldová pozornost a představivost milionů lidí po celém světě.
Marta Gottwaldová | |
---|---|
3. první dáma Československa | |
V roli: 14. června 1948 – 14. března 1953 | |
Předchůdkyně | Hana Benešová |
Nástupkyně | Marie Zápotocká |
Narození | 17. září 1899 Kopřivnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. října 1953 (ve věku 54 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Choť | Klement Gottwald (1928–1953) |
Děti | Marta Čepičková |
Příbuzní | Alexej Čepička (zeť) |
Commons | Marta Gottwaldová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová, (17. září 1899 Kopřivnice – 28. října 1953 Praha) byla první dáma Československa a manželka čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda.
Marie Holubová se narodila jako nemanželské dítě Rosalii Holubové, chudé vdově po čeledínu Augustinu Žitníkovi, v Kopřivnici. Přestože dostala jméno Marie, začala si později z dosud neznámých důvodů říkat Marta. Pokoušela se vyučit číšnicí, ale učení zanechala a začala pracovat jako služka. Svého manžela poprvé potkala v roce 1919. Již o rok později se jim narodila dcera Marta, o niž se musela starat sama, protože Gottwald po svatbě netoužil, i když otcovství přiznal. Žít spolu začali až v roce 1924, vzali se 21. března 1928.
Do Komunistické strany Československa nikdy nevstoupila. Gottwald měl v demokratické první republice nálepky politického „štváče, rebela a buřiče“. Po nástupu druhé republiky v říjnu 1938 a úředním rozpuštění KSČ s ním odletěla 1. listopadu téhož roku přes Paříž a Londýn do Moskvy, kde se stal tajemníkem exekutivy Komunistické internacionály. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí armádní generál a ministr.
Poté, co byl Klement Gottwald zvolen v červnu 1948 prezidentem republiky, plnila roli první dámy. Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, nikdy se jí ale nepodařilo dosáhnout její elegance a popularity. Po justiční vraždě Rudolfa Slánského podporovala jeho vdovu Josefu.
Zemřela v říjnu 1953 (několik měsíců po svém manželovi) na onkologické onemocnění. Její lékař uvedl, že šlo o rakovinu ženských orgánů, ale jiné zdroje uvádějí, že se jednalo o karcinom štítné žlázy, jenž se podílel na její obezitě.