V tomto článku podrobně prozkoumáme Martin Waldseemüller, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha odborníků. Martin Waldseemüller je komplexní a fascinující téma, které vyvolalo velký zájem jak v akademické obci, tak v široké veřejnosti. Na několika následujících stránkách budeme analyzovat různé aspekty Martin Waldseemüller, od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost. Ponoříme se do debat, výzkumů a teorií souvisejících s Martin Waldseemüller s cílem poskytnout komplexní a aktuální pohled na toto neustále se vyvíjející téma.
Martin Waldseemüller | |
---|---|
Narození | 1470 Schallstadt |
Úmrtí | 16. března 1520 (ve věku 49–50 let) Saint-Dié-des-Vosges |
Alma mater | Freiburská univerzita |
Povolání | kartograf, kosmograf, teolog a geograf |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Waldseemüller (v latinizované podobě Martinus Ilacomilus či Hylacomylus, 1470 – 16. března 1520,Saint-Dié-des-Vosges, Francie ) byl německý kartograf. Společně s Matthiasem Ringmannem je mu připisováno první známé použití názvu „Amerika“ pro označení Nového světa, a to ve Waldseemüllerově mapě (známá též jako Universalis Cosmographia), na počest objevitele Ameriga Vespucciho. Podle Richarda Čapka „jeho tvorba způsobila přesun vůdčího postavení kartografie do Německa“.
Waldseemüller se narodil v bádenském Wolfenweileru u Freiburgu, (jeho matka byla z Radolfzellu) a studoval na univerzitě ve Freiburgu.
Dne 25. dubna 1507, v době kdy pracoval v St. Deodatu (německy Sankt Diedel) ve vévodství lotrinském (dnes Saint-Dié-des-Vosges, Francie), vydal glóbus a velkou nástěnnou mapu světa (Universalis Cosmographia) složenou ze 12 dřevořezů, která byla vůbec první mapou, která zaznamenávala Nový svět jako „Ameriku“. Glóbus a nástěnná mapa byly doprovozeny knihou Cosmographiae Introductio, úvodem do kosmografie. Kniha obsahuje latinské překlady Quattuor Americi Vespuccij navigationes (Čtyři cesty Ameriga Vespucciho), což je zřejmě dopis psaný Amerigem Vespuccim. V knize je rovněž popsáno, proč byl použit název Amerika:
ab Americo Inventore …quasi Americi terram sive Americam (od objevitele Ameriga …jako by to byla země Amerigova, proto Amerika).
V roce 1513 Waldseemüller znovu přemýšlí o názvu kontinentu, pravděpodobně v důsledku tehdejších pochybností o Vespucciho roli při objevení a pojmenování Ameriky. Ve svém přepracování Ptolemaiova atlasu však již název „Amerika nepoužil“ a namísto toho je kontinent nazván jednoduše Terra incognita (neznámá země). I přes tuto revizi, již bylo od té doby vydáno 1000 kopií mapy světa a původní název „Amerika“ se ujal. Zatímco Severní Amerika se ještě po nějaký čas v dokumentech označovala jako Indie (Indies), nakonec došlo i v jejím případě k používání názvu „Amerika.“
Nástěnná mapa byla po dlouhou dobu ztracena, ale v roce 1901 nalezl její kopii Joseph Fischer na hradě Wolfegg v jižním Německu. Jedná se o jedinou známou dochovanou kopii, která byla v květnu 2003 zakoupena Kongresem Spojených států.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Waldseemüller na anglické Wikipedii.