V dnešním světě je Mechorosty problém, který ve společnosti nabyl velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Mechorosty stal problémem, který ve větší či menší míře ovlivňuje všechny lidi. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Mechorosty má přímý dopad na náš každodenní život. Z tohoto důvodu je nezbytné pochopit její význam a vliv na různé aspekty dnešní společnosti. V tomto článku budeme dále zkoumat Mechorosty a diskutovat o jeho důsledcích v různých kontextech.
Mechorosty | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Embryophyta) |
Nadoddělení | mechorosty (Bryophytae, Bryophyta sensu lato) |
Oddělení | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mechorosty (Bryophyta sensu lato) jsou bazální klad vyšších rostlin, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).
Monofylie mechorostů byla v minulosti zpochybněna a převažoval názor, že se jednotlivá oddělení (mechy, játrovky a hlevíky) odvětvovala postupně a mechorosty tak tvoří pouze skupinu ekologickou. Nové fylogenetické studie však podporují mechorosty jako přirozený taxon, kde hlevíky (Anthocerotophyta) tvoří bazální skupinu sesterskou k taxonu Setaphyta, který slučuje mechy (Bryophyta) a játrovky (Marchantiophyta).
Pro území České republiky je udáváno 863 druhů mechorostů (4 hlevíky, 207 játrovek a 652 mechů).
Mechorosty jsou zelené rostliny nižšího vzrůstu (nejvyšším zástupcem je novoguinejský mech druhu Dawsonia superba, dorůstající výšky až 70 cm). Největší biomasu tvoří na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí, některé jsou vyloženě vodní (např. Platihypidium riparioides), značný počet druhů osídluje i suché xerotermní biotopy (např. Polytrichum piliferum). Osídlují všechny biotopy s výjimkou moře, největší význam mají v rašeliništích. Od zelených řas se odštěpily již v průběhu prvohor, jejich předkové pocházeli patrně ze skupiny parožnatek.
Patří mezi výtrusné rostliny a na rozdíl od ostatních vyšších rostlin je v jejich životním cyklu dominantní životní formou haploidní gametofyt. Gametofyt vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema), který doroste v mechovou rostlinku (gametofor); ta nese pohlavní orgány (gametangia): samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archaegonia). Oplození vyžaduje vodní prostředí - samčí gamety jsou aktivně pohyblivé biciliátní spermatozoidy (dvoubičíkaté spermatické buňky). Z diploidní zygoty se vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje (výjimkou je např. zelený sporofyt mechu druhu Buxbaumia viridis). Jinak převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem (seta) a tobolkou (capsula), kde dochází k meiotickému dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.
Mechorosty jsou schopné i vegetativního rozmnožování. Děje se tak především odlomením různých částí stélky, nebo prostřednictvím mnohobuněčných propagulí, tzv. množilek (gemy).
Význam mechorostů tkví hlavně v zadržování vody a tak bránění povodním. Dalšími funkcemi jsou ochrana proti erozi, tvorba humusu a vznik rašeliny (hnojivo, palivo, léčebné využití). V minulosti se mechy plnily polštáře, člověku sloužily také jako tepelná izolace.