Merkur (mytologie)

V dnešním světě je Merkur (mytologie) téma, které vyvolává velký zájem a diskusi v různých oblastech. Jeho význam přesahuje hranice a jeho dopad je pociťován ve společnosti, ekonomice a kultuře. Význam Merkur (mytologie) vedl k tomu, že byl pečlivě prozkoumán a analyzován, aby bylo možné lépe porozumět jeho důsledkům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme téma Merkur (mytologie) z různých perspektiv s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi. Od svého vzniku až po současný stav, přes své možné budoucí scénáře, je Merkur (mytologie) tématem, které nenechává nikoho lhostejným, a proto je nezbytné se mu věnovat hluboce a promyšleně.

Reliéf s mužem obětujícím kozu Merkurovi

Merkur, latinsky Mercurius, je římský bůh obchodu. Velký význam získal pod řeckým a etruským vlivem, přičemž byl ztotožněn s jejich bohy Hermem a Turmsem. Poté byl počítán mezi Dii Consentes – dvanáct nejdůležitějších božstev. Kromě obchodu měl i další funkce, opět zpravidla pod řeckým vlivem, zahrnující například výmluvnost, provázení duší do podsvětí, zlodějství, štěstěny, zisku, blahobytu, losů, veselí a cestování. Přejal též Hermovy atributy jako hůl caduceus, okřídlený klobouk a střevíce. S bohyní Carmentou zplodil syna Evandera, s nymfou Larou lary – duchy zemřelých.

Merkurova jméno je odvozováno od latinského merx „zboží“. Jaan Puhvel to však považuje za lidovou etymologii a odvozuje jméno od etruského Turmse.

Merkur pravděpodobně nepatřil mezi bohy uctívané v dobách počátku Říma, jelikož neměl svého flamena. Jeho kult se objevoval od 5. století, kdy se začal významněji rozvíjet obchod, a to pod řeckým vlivem zprostředkovaným Etrusky. Později se Merkur objevuje při lectisterniu 399 př. n. l. společně s Neptunem, poté v roce 217 př. n. l. s Ceres. Velkého významu dosáhl za císaře Augusta, který se s ním srovnával.

Merkurův chrám se nacházel u Cirku Maximu mezi Palatinem a Aventinem mimo tehdejší pomerium a byl zasvěcen roku 495 př. n. l. na radu sybilských knih v době nedostatku obilí v době hospodářské krize. Společně s chrámem byla založena viri mercuriales – korporace obchodníků. Na výročí zasvěcení a vzniku spolku obětovali 15. května obchodníci Merkurovi a jeho matce Maie, přičemž pokropili své hlavy a zboží aby smyli vinu způsobenou podvodným jednáním. Vodu přitom brali z pramene či potoka nedaleko Porty Capeny zvaného Aqua Mercurii, tedy asi dvě stě metrů od chrámu.

Kromě řeckého Herma a etruského Turmse byl ztotožňován s egyptským Anubidem a Thothem. Podle Julia Caesara byl Merkur nejuctívanějším božstvem Galů, míněn je pravdododobně Esus či Lugus. Totéž říká Tacitus o Germánech, přičemž je pravděpodobně myšlen Wotan.

Symbolika

Znamení boha Merkura je vyobrazeno na symbolu české celní správy, užívaném např. na identifikačním znaku.

Znamení boha Merkura je také zobrazeno na ekvádorském státním znaku (mezi komínem na přídi a kolesem uprostřed lodi).

Odkazy

Reference

  1. a b c d KALOUSEK, Vladislav; ŠULC, Otakar. Ottův slovník naučný - Mercurius . . Dostupné online. 
  2. a b c NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 132–133. 
  3. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 179. 
  4. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 198–199, 224. 
  5. https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/stejnokroje-a-oznaceni-celni-spravy.aspx Stejnokroje a označení celní správy
  6. https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/procesni-rizeni-v-cs-cr/Stranky/logo-projektu.aspx Logo projektu
  7. http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=46 Zpravodaj Vexilolog č. 46, listopad 2012

Externí odkazy