Michal Obrenović III.
V dnešním světě se Michal Obrenović III. stalo tématem velkého významu a zájmu. Postupem času získal Michal Obrenović III. větší význam v různých oblastech, od technologie po politiku, včetně kultury a umění. Odborníci i široká veřejnost projevili rostoucí zájem dozvědět se více o Michal Obrenović III., jeho důsledcích, výzvách a příležitostech. V tomto článku prozkoumáme Michal Obrenović III. do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho vzniku až po budoucí projekci se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně porozumět důležitosti Michal Obrenović III. dnes.
| Michal Obrenović III. | |
|---|---|
 Michal Obrenović III. | |
| Narození | 4.jul. / 16. září 1823greg. Kragujevac |
| Úmrtí | 29. květnajul. / 10. června 1868greg. (ve věku 44 let) Topčider |
| Pohřben | chrám svatého Michala Archanděla v Bělehradě |
| Potomci | Velimir Mihailo Teodorović |
| Otec | Miloš Obrenović I. |
| Matka | Ljubica Vukomanović |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michal Obrenović (srbsky Михаило Обреновић, Mihailo Obrenović, 16. září 1823 – 10. června 1868) byl v letech 1839–1842 a 1860–1868 srbským knížetem.
Po smrti svého staršího bratra Milana v roce 1839 byl povolán na trůn regentskou radou složenou z ustavobranitelů. Nejvýznamnější z nich, Tomu Vučiće a Avrama Petronijeviće vyhnal Michal ze země, ale posléze se s mezinárodní podporou vrátili a Michala nahradili Alexandrem Karađorđevićem.
Dbal o srbské národní obrození: roku 1841 založil Družstvo srbské slovesnosti a financoval jeho aktivity včetně vydávání věstníku a knih.
Podruhé Michal nastoupil na trůn po smrti svého otce Miloše. Pokračoval v jeho protiturecké politice, v roce 1867 dosáhl odchodu Turků z většiny pevností a tím úplné faktické nezávislosti Srbska na Osmanské říši, což mu vyneslo velkou popularitu.
Dne 10. června 1868 byl Michal zavražděn při procházce v parku, nikdy se přitom neobjasnilo, kdo si atentátníky najal.
Reference
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 180–181. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ Dějiny Srbska, s. 191
- ↑ Dějiny Srbska, s. 193
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Obrenović III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Milan Obrenović II. |
|
Srbský kníže 1839–1842 |
|
Nástupce: Alexandr Karađorđević |
| Předchůdce: Miloš Obrenović I. |
|
Srbský kníže 1860–1868 |
|
Nástupce: Milan Obrenović IV. |
