Tu banner alternativo

Mihule

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Mihule. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost je Mihule tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu historie hrál Mihule zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval způsob, jakým myslíme, chováme se a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Prostřednictvím vyčerpávající a podrobné analýzy se tento článek pokusí osvětlit různé aspekty Mihule a poskytne čtenáři úplnou a obohacující vizi tohoto dnes významného tématu.

Tu banner alternativo
Jak číst taxoboxMihule
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídamihule (Petromyzontida)
Řádmihulotvární (Petromyzontiformes)
Podčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihule jsou kruhoústí rybovití obratlovci úhořovitého těla. Jsou dokonalejší než sliznatky, objevují se u nich vedle struny hřbetní náznaky chrupavčité kostry. Přesto patří spolu s nimi mezi nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců. Nenáleží mezi pravé ryby kvůli zásadně odlišné morfologii a fyziologii. Stejně jako sliznatky má 7 párů žaberních oblouků.

Průměr jejich ústního otvoru přesahuje průměr zbytku těla. Je ozubený a přísavkovitý, má tvar nálevky. Většina druhů se zavrtává do těla jiných ryb a saje jejich krev. Někteří jedinci dokážou mrštně skákat.

Mihule procházejí nepřímým vývinem, jejich larva se nazývá minoha.

Zajímavost z historie

Mihule jistým způsobem, jako kulinářská delikatesa, vstoupily do evropských, resp. anglických dějin – poprvé, když po požití pokrmu z dušených mihulí zemřel (na následky přejedení nebo udušení) v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka; o anglickou korunu pak sváděli dlouhá léta vyčerpávající boje Jindřichova dcera Matylda a jeho synovec (syn jeho sestry) Štěpán III. z Blois. Vleklý spor ukončila až smrt Štěpánova syna Eustacha, který v roce 1153 zemřel stejným způsobem jako král Jindřich; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.


Ústní otvor mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem

Literatura

  • BARUŠ, Vlastimil. Mihulovci Petromyzontes a ryby Osteichtyes. Ilustrace Oliva Ota. Praha : Academia, 1995. 2 sv. (623, 600 s.). Fauna ČR a SR; sv. 28. ISBN 80-200-0500-5

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu mihule na Wikimedia Commons