V dnešní době je Mikołaj Rej tématem na rtech každého. S rozvojem technologií a globalizací se Mikołaj Rej stal neustálým zájmem moderní společnosti. Ať už v politické, ekonomické, sociální nebo environmentální sféře, Mikołaj Rej vyvolal diskusi a podnítil zájem odborníků i občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mikołaj Rej a analyzujeme jeho dopad na naše životy. Od jeho vzniku až po možná řešení se zamyslíme nad tím, jak Mikołaj Rej ovlivňuje náš každodenní život a co s tím můžeme dělat.
Mikołaj Rej | |
---|---|
Narození | 4. února 1505 Žuravno |
Úmrtí | 1569 (ve věku 63–64 let) Rejowiec |
Povolání | básník, překladatel, spisovatel, politik a hudebník |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Témata | literatura |
Děti | Krzysztof Rey Andrzej Rej Mikołaj Rej |
Příbuzní | Andrzej Rej (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikołaj Rej (4. února 1505 Żurawno poblíž Halyče (nyni Lvovská oblast) – mezi 8. zářím až 5. říjnem 1569 Rejowiec (nyni Lublinské vojvodství)) – první polský renesanční básník a spisovatel, kalvínský teolog a starosta obce Urzędów.
Narodil se do bohaté šlechtické rodiny v Žuravně na Červené Rusi jako syn vdovce Stanislava Reye a vdovy Barbory Herburtově. Mikolaj byl syn z jejího třetího manželství.
Mikołaj se učil dva roky v Skalbmierze, pak dva roky ve Lvově, od roku 1518 v Krakovské Akademii, kde se ale velmi málo zabýval vědou. V roce 1525 vstoupil do paláce magnáta Andrzeje Tęczyńskiho a stal se jeho tajemníkem.
Poté se pohyboval v okolí kalvinistického hejtmana Mikuláše Sieniawskiho, setkal se se zástupci reformace a mezi lety 1541 až 1548 přešel k luteránství a pak ke kalvinismu. Začal intenzivní náboženskou činnost. Brzy byl prohlášen za nepřítele římsko-katolické církve.
Rej uměl latinsky, ale psal pouze v polštině, i z tohoto důvodu je považován za otce polského spisovného jazyka. Předběhl v tomto ohledu asi o 25 let mladšího polského renesančního básníka Jana Kochanowského (1530-1584). Rej sám napsal: A niechaj narodowie wżdy postronni znają, iż Polacy nie gęsi, iż swój język mają ("Ať cizí národy vědí, že Poláci nejsou husy a mají svůj vlastní jazyk").