V tomto článku prozkoumáme Mkrtič Armen z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v historii. S kritickým a objektivním pohledem se budeme zabývat nejdůležitějšími aspekty souvisejícími s Mkrtič Armen, ponoříme se do jeho původu, vývoje a vývoje v průběhu času. Prostřednictvím důkladné analýzy odhalíme různé koncepty a teorie, které se točí kolem Mkrtič Armen, s cílem poskytnout komplexní pochopení jeho důležitosti v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme důsledky a účinky, které má Mkrtič Armen v různých oblastech, a umožníme tak širokou a podrobnou představu o jeho dnešním významu.
Mkrtič Armen | |
---|---|
Spisovatelova pamětní deska v Jerevanu | |
Rodné jméno | Մկրտիչ Գրիգորի Հարությունյան a Մկրտիչ Գրիգորի Ալիքյան-Հարությունյան |
Narození | 27. prosince 1906 Gjumri, Ruské impérium |
Úmrtí | 22. prosince 1972 (ve věku 65 let) Jerevan, Sovětský svaz |
Příčina úmrtí | nemoc |
Místo pohřbení | Tokhmakh cemetery |
Povolání | spisovatel, překladatel, romanopisec, básník a prozaik |
Národnost | arménská |
Alma mater | Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (1930–1932) |
Žánr | novela a povídka |
Významná díla | Zázračný pramen |
Ocenění | Řád rudého praporu práce (1956) zasloužilý pracovník kultury Arménské SSR (1967) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mkrtič Armen, v arménštině Մկրտիչ Արմեն, vlastním jménem Mkrtič Harutjunjan (27. prosince 1906, Gjumri – 22. prosince 1972, Jerevan), byl sovětský arménský prozaik.
Mrktič Armen se narodil v Gjumri jako syn řemeslníka. V mládí byl aktivní komsomolec, v letech 1937–1945 byl internován pro údajnou protilidovou činnost, po válce byl rehabilitován. Nejprve psal agitační scénky a povídky ze života komsomolců, později novely i romány.
Nejznámějším a zřejmě nejlepším jeho dílem je novela Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen, česky jako Zázračný pramen), romantický příběh několika nešťastných lásek, odehrávající se v meziválečné době v Gjumri blízko tureckých hranic, kde se střetává arménský a turecký svět a tedy zároveň křesťanská a islámská morálka. Jejími hlavními postavami je stavitel pramenů Mkrtič a jeho krásná žena Hegnar.