V dnešním světě se Mořice stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. S pokrokem technologií a globalizací se Mořice stal referenčním bodem v každodenním životě mnoha lidí, který ovlivňuje vše od jejich rozhodnutí o spotřebě až po jejich způsob vztahu k ostatním. V průběhu historie byl Mořice předmětem debat a analýz, generujících nekonečné názory a perspektivy, které se snaží pochopit jeho dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme klíčové prvky, které dnes činí Mořice relevantním tématem, a také jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty moderního života.
Mořice | |
---|---|
zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Němčice nad Hanou |
Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
Okres | Prostějov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′50″ s. š., 17°11′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 536 (2023) |
Rozloha | 4,51 km² |
Katastrální území | Mořice |
Nadmořská výška | 206 m n. m. |
PSČ | 798 28 |
Počet domů | 168 (2021) |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Mořice 68 798 28 Mořice [email protected] |
Starosta | Tomáš Pavelka (STAN) |
Oficiální web: www | |
Mořice | |
Další údaje | |
Kód obce | 589721 |
Kód části obce | 99295 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mořice je obec, která se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 536 obyvatel.
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Mořici. Jeho základem bylo osobní jméno Mora nebo Móra nebo Mořa, což mohl být domácké podoby jména Mořic nebo jména založená na obecném mořiti. Význam obyvatelského jména byl Morovi/Mórovi/Mořovi lidé".
První písemná zmínka o obci pochází z 27. ledna 1238, a sice z listiny, kterou potvrzuje bratr krále Václava I., markrabě moravský Přemysl Doubravnickému klášteru právo na ves Semislav na Opavsku; mezi svědky vyhotovení je uveden Předibor z Mořic – nižší šlechtic, který měl v Mořicích majetek a psal se po nich. V následujících staletích se v držení Mořic vystřídali páni z Kravař a další šlechtické rody, naposledy Žerotínové, jimž panství patřilo do roku 1620, kdy po Bedřichu Vilémovi ze Žerotína, za účast na stavovském povstání zbaveném majetku, získal Mořice jako konfiskát Maxmilián, kníže Lichtenštejn. Ten záhy poté, roku 1633, daroval Mořice klášteru paulánů, který založil se svou manželkou Kateřinou rozenou z Boskovic ve Vranově u Brna. V majetku řádu zůstaly Mořice až do jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1784, panství pak přešlo do správy Moravského náboženského fondu; od něj je získal v roce 1812 za 150 tisíc zlatých rakouský arcivévoda Ferdinand Karel d'Este, princ z Parmy a Modeny, a po něm jeho synovec František d'Este, pán na Modeně. V roce 1885 panství zakoupil arcibiskupem Fürstenberkem pro arcibiskupství olomoucké, v jehož držení bylo do roku 1924, kdy zbytkový statek a další polnosti byly přiděleny občanům z Mořic, Němčic, Nezamyslic a Vrchoslavic.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2019 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Mořice | 409 | 538 | 501 | 545 | 556 | 581 | 570 | 537 | 575 | 562 | 531 | 483 | 474 | 482 | 532 |
Počet domů | část Mořice | 82 | 87 | 88 | 97 | 103 | 106 | 123 | 129 | 137 | 141 | 133 | 152 | 163 | 162 | - |
Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 244; silnice I/47 v úseku Vyškov – Kroměříž a silnice II/433 v úseku Němčice nad Hanou – Mořice – Morkovice-Slížany.