Téma Molární objem je problém, který vyvolal velký zájem v dnešní společnosti. Po desetiletí je Molární objem předmětem studia a výzkumu odborníků v různých oblastech. Jeho důsledky jsou široké a jeho dopad se rozšířil na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Molární objem, analyzujeme jeho původ, vývoj a jeho význam v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků a akademiků na Molární objem a také jeho vliv na sektory, jako je ekonomika, kultura a politika.
Molární objem | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Molární objem Vm |
Hlavní jednotka SI a její značka | metr krychlový na mol m3·mol−1 |
Definiční vztah | |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
Molární objem je fyzikální veličina, která udává objem jednotkového látkového množství látky (tzn. objem 1 mol).
Molární objem čisté látky lze vypočítat jako podíl objemu systému (V) a látkového množství (n), tento vztah lze upravit na podíl molární hmotnosti (M) a hustoty (ρ) látky.
V případě směsi musíme vztah pro výpočet upravit následujícím způsobem:
kde x je látkový zlomek složky a je střední molární hmotnost.
Molární objem lze využít k výpočtu objemové hustoty částic látky NV:
kde je Avogadrova konstanta.
Molární objem ideálního plynu při teplotě 273,15 K (bod tání vody) a tlaku 101325 Pa je 22,414 l/mol = 22,414 dm3/mol = 22,414 m3/kmol = 0,022414 m3mol−1,
při stejné teplotě a tlaku 100000 Pa je to 22,711 l/mol = 22,711 dm3/mol = 22,711 m3/kmol = 0,022711 m3mol−1.