Monismus
V dnešním světě se Monismus stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku až po dopad, který má dnes, byl Monismus předmětem studia, debat a úvah pro odborníky v různých oborech. Jeho vliv sahá z kulturní, sociální, politické a ekonomické sféry a má významný dopad na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme vývoj a dopad Monismus v průběhu času, stejně jako vyhlídky a výzvy, kterým čelí v dnešním světě.
Monismus (z řeckého monos – jeden) je ve filosofii názor, že veškerenstvo vychází z jediné podstaty či substance. Jde o protiklad dualismu a pluralismu. Základem monismu je tvrzení, že pro vysvětlení fungování světa není potřeba mít princip duchovní a hmotný, ale že svět je jednotný.
Pojmem, který v podstatě vyjadřuje totéž, ale bývá většinou používán v kontextu východních filosofií, je nedualita.
Dělení monismu
Existuje monismus idealistický, který tvrdí, že svět je povahy duchovní. Monismus materialistický naopak zdůrazňuje materiálnost světa (např. marxismus). Na přelomu 19. a 20. století se v Německu pod jménem monismus objevoval přírodovědecký materialismus (Ernst Haeckel, Wilhelm Ostwald).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu monismus na Wikimedia Commons
