Dnes je Motorové vozidlo tématem zájmu a diskusí v různých oblastech. Jeho relevance přesáhla hranice a vytvořila všechny typy názorů a pozic. Jak na akademické půdě, tak ve veřejné sféře si Motorové vozidlo získal pozornost odborníků i laické veřejnosti. Tento fenomén vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků, stejně jako o hledání řešení a alternativ, jak jej účinně řešit. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Motorové vozidlo, abychom analyzovali jeho dopad a nabídli komplexnější pohled na toto téma.
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Komentář: žádné reference
Jako motorové vozidlo je zpravidla označován takový nekolejový pozemní dopravní prostředek, který ke svému pohonu využívá síly některého druhu motoru. Český zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 2 písm. g) definuje, že motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus. Český zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pojem motorové vozidlo používá, aniž by jej definoval; používá též užší pojem silniční motorové vozidlo. Motorovým vozidlem ve smyslu legislativy silničního provozu může být též zvláštní nebo sportovní vozidlo, i když není silničním vozidlem.
Motor může být spalovací, což je v současnosti nejběžnější varianta, nebo například elektrický. Motor motorového vozidla (hnací jednotka) zahrnuje pevné části, pohyblivé části, zařízení pro tvorbu směsi, mazání, chlazení a výfuk. Alternativní koncepce pohonu mohou být konstruovány jinak.
Přenos trakční energie v motorovém vozidle – jednotku přenosu energie tvoří spojka, převodovka, kloub, kloubová hřídel, náprava, rozvodovka, diferenciál. Některá motorová vozidla mají pohon všech kol.
Opěrnou a nosnou jednotku motorových vozidel tvoří podvozek a karoserie. Vozidla jsou vybavena odpružením, tlumiči odpružení a aktivní stabilizací podvozku. Na podvozku jsou zavěšena kola s pneumatikami, speciální vozidla, vozidla pro pohyb na sněhu a pojízdné pracovní stroje však mohou být vybavena například pásy nebo koly bez pneumatik. Dalšími funkčními systémy jsou řízení a brzdy.
Elektrická zařízení motorových vozidel (elektrohydraulická zařízení, elektronické a elektrické systémy) jsou zdroje energie, elektromotory, snímače, zapalování, osvětlení, elektroinstalace, palubní přístroje, elektronické obvody, odrušení, stěrače, klimatizace, centrální zamykání, zabezpečení, elektrické ovládání, asistenční systémy řidiče a informační systémy.
požadavky na základní povinnou a speciální výbavu (motocyklová helma, bezpečnostní pás, atp.)
požadavky na vozidla v oblasti bezpečnosti, ekologie apod
Literatura
Tento článek potřebuje doplnit či upravit literaturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) kapitolu Literatura a uvedete vhodné knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Knihy by měly být uváděny standardní formou citace.
Komentář: do šablon
Analyzátory emisí; Tomáš Bartovský; Ústav fyziky a měřicí techniky VŠCHT Praha 1994
ŠŤASTNÝ, Jiří; REMEK, Branko. Autoelektrika a autoelektronika. 3. vyd. Praha: Malina, 1997. 276 s. ISBN80-901975-4-X.
Automechanik - Technologie pro 1., 2. a 3. ročník OU a UŠ; Ing Ivo Bernard; SNTL Praha 1971
Automobilové kapaliny; Zdeněk Hrdlička; Grada 1996
HRDLIČKA, Zdeněk. Automobilové kapaliny. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 119 s. ISBN80-7169-332-4.
Automobily pro 1., 2. a 3. ročník odborných učilišť a škol; Ing. Rudolf Vykoukal; SNTL Praha 1971