V dnešním světě získal Mrkev obecná nebývalý význam. Ať už na poli technologie, medicíny, politiky nebo kultury, Mrkev obecná se stal ústředním tématem debat a úvah. S pokrokem globalizace a sociálních médií se Mrkev obecná stal dostupnější a relevantnější pro stále větší počet lidí na celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mrkev obecná a jeho dopad na dnešní společnost. Od svého vzniku až po jeho vliv na každodenní život, včetně jeho důležitosti v současném kontextu, je Mrkev obecná odhalen jako klíčový bod současného panoramatu. V následujících několika řádcích budeme analyzovat různé aspekty Mrkev obecná a jeho roli v dnešním světě, abychom porozuměli jeho rozsahu a významu v různých sférách moderního života.
Mrkev obecná | |
---|---|
Mrkev obecná (Daucus carota) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
Rod | mrkev (Daucus) |
Binomické jméno | |
Daucus carota L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák.
Odrůdy se dělí do několika základních skupin:
Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím.
Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci a tvoří tak centrum diverzity druhu. Historie jejího rozšíření není zcela jistá; předpokládá se, že se v 10. století rozšířila do celé oblasti od Indie po východní Středomoří. Ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. V 17. století byla v Nizozemsku vyšlechtěna její oranžová odrůda (pocházející z dřívější černé odrůdy), která je zde dnes rozšířena. V současné době se pěstuje na celém světě.
Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i v Česku.
Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny – dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty. Po chemické stránce byla podrobně prozkoumána a v jejím kořenu a semenech bylo nalezeno několik set různých chemických sloučenin.
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové mrkvi.
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 90,7 | Na | 25 | vitamin C | 10 |
bílkoviny | g/100 g | 1,4 | K | 170 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,3 | Ca | 25 | vitamin E | 0,56 |
cukry | g/100 g | 7,4 | Mg | 3 | vitamin B6 | 0,14 |
celkový dusík | g/100 g | 0,1 | P | 15 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 2,4 | Fe | 0,3 | karoten | 12,5 |
mastné kyseliny | g/100 g | 0,3 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,10 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,01 |
energie | kJ/100 g | 146 | Mn | 0,1 | niacin | 0,2 |
V kuchyni se používá kořen i nať (převážně k dochucení, stejně jako např. nať petržele).
Mrkev se může jíst syrová, v celku jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů v kombinaci s jablky nebo cibulí, posypaná petrželkou, pažitkou nebo ořechovými jádry či tepelně upravená v polévce, játrové omáčce atd…
V polévkách bývá často kombinována s celerem, petrželí a cibulí kuchyňskou.
Mrkev se prodává také v podobě tzv. baby karotky (baby carrot), což je klasická mrkev vyřezaná do podoby malých mrkviček. Tento způsob prodeje mrkve zavedl kalifornský farmář Mike Yurosek v roce 1986.
Jako droga se sbírá její kořen (Radix dauci), semena (Fructus dauci) a výjimečně i nať (Herba dauci). Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Pro úhradu vitaminu A je třeba sníst asi 50 g syrové denně, především v zimním a předjarním období.
Při konzumaci velkého množství mrkve může dojít díky velkému množství betakarotenu ke zbarvení kůže do žluta až oranžova. Nejčastěji postiženými místy jsou chodidla, dlaně, kolena, lokty, tváře či nos. Stejnou barvu může mít též moč či stolice. Jde o dočasný jev, který vymizí poté, co se konzumace mrkve omezí.
V únoru 2005 bylo zjištěno, že látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může zpomalovat rozvoj rakoviny.