Myocyt
V tomto článku bude téma Myocyt a vše, co zahrnuje, prozkoumáno do hloubky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad bude podrobně analyzován každý relevantní aspekt obklopující Myocyt. Budou zkoumány různé perspektivy, teorie a přístupy, které čtenáři umožní získat komplexní pochopení Myocyt. Kromě toho budou předloženy údaje, statistiky a konkrétní příklady na podporu předložených argumentů. Tento článek si klade za cíl poskytnout úplný a obohacující pohled na Myocyt a povzbudit čtenáře, aby se zamyslel a vytvořil si o něm vlastní názor.
Myocyt (svalová buňka) je buňka, která tvoří základní tkáň svalů. Svalové buňky se liší svou strukturou a funkcí, podle toho, zda tvoří kosterní, srdeční či hladkou svalovinu.
Stavba
V cytoplazmě myocytů se nachází mimo běžné organely především aktino-myosinový komplex, který umožňuje kontrakci buňky. Pod mikroskopem se tato struktura jeví jako vlákna, tzv. myofibrily. Ještě větším zvětšením bylo zjištěno, že se myofibrily skládají z myofilament.
Cytoplazmatická membrána se obvykle označuje sarkolema, endoplazmatické retikulum zase nese ve svalech název sarkoplazmatické retikulum.
Podle typu svaloviny
- Myocyty kosterní svaloviny jsou vícejaderné a tvoří tzv. rhabdomyocyt. U kosterní svaloviny platí: jedna svalová buňka = jedno svalové vlákno.
- Myocyt hladké svaloviny má vřetenovitý tvar, v cytoplazmě je uprostřed paličkovité jádro. Ve svalovině dělohy může dosahovat délky až 500 µm, čímž se tento typ buněk řadí mezi naše vůbec největší.
- Myocyt srdeční svaloviny, tzv. kardiomyocyt, má znaky obou předcházejících.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myocyt na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu myocyt na Wikimedia Commons
