V dnešním světě je Národnost téma, které má velký význam a zajímá velké množství lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo významu pro rozvoj určitých oborů, Národnost upoutal pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a dimenze Národnost, analyzujeme jeho význam, jeho vliv a relevanci v různých kontextech. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit toto téma a nabídnout širší a úplnější pohled na Národnost.
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Národnost se určuje podle státu nebo oblasti, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, podle původu předků, zejména matky, nebo podle kultury, kterou si člověk osvojil a se kterou se ztotožňuje.
Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.
Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v Česku rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem nebo také k žádné.
Např. Anthony Giddens definuje národnost jako „kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí“.
Obcovací řeč v českých zemích podle soupisu obyvatelstva v roce 1880:
národnost | česká1) | moravská | slovenská | slezská2) | polská | maďarská | německá | ostatní vč. nezj. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1921 | 67,3 | * | 0,2 | 0,5 | 0,8 | 0,1 | 30,6 | 0,6 |
1930 | 68,3 | * | 0,4 | 0,2 | 0,9 | 0,1 | 29,5 | 0,7 |
1950 | 93,8 | * | 2,9 | * | 0,8 | 0,1 | 1,8 | 0,6 |
1961 | 94,3 | * | 2,9 | * | 0,7 | 0,2 | 1,4 | 0,6 |
1970 | 94,5 | * | 3,3 | * | 0,7 | 0,2 | 0,8 | 0,5 |
1980 | 94,6 | * | 3,5 | * | 0,6 | 0,2 | 0,6 | 0,5 |
1991 | 81,2 | 13,2 | 3,1 | 0,4 | 0,6 | 0,2 | 0,5 | 0,9 |
2001 | 90,4 | 3,7 | 1,9 | 0,1 | 0,5 | 0,1 | 0,4 | 2,8 |
2011 | 63,7 | 4,9 | 1,4 | 0,1 | 0,4 | 0,2 | 26,0 | |
2021 | 57,3 | 3,4 | 0,9 | 0,1 | 0,3 | 0,1 | 0,1 | 37,8 |
1) V letech 1921–1980 včetně národnosti moravské, v letech 1950–1980 včetně národnosti slezské.
2) V letech 1921–1930 připouštěna jen v okresech Fryštát a Český Těšín a neuváděna v koncových statistikách.
Nejpočetnější státem podporovanou národnostní menšinou byli v roce 2011 Slováci, s nejpočetnějším zastoupením na Ostravsku, v severních Čechách a ve velkých městech.
Také tu existují oblasti s polským obyvatelstvem (především Záolží) a s německým obyvatelstvem (okolí Sokolova). Další menšiny se vyskytují na regionální úrovni a ve velkých městech, například Rakušané, Maďaři, Ukrajinci, Vietnamci, Rusové, Srbové, Řekové nebo Slovinci.
Národnostní složení určité oblasti nebo státu určuje počet obyvatel různých národnosti. Existují národnostně jednotné a nejednotné státy, což se určuje dle toho, kolik procent obyvatel je většinové národnosti.
Národnost bývá často zaměňována za státní občanství (Evropská úmluva o státním občanství). Státní občanství je na rozdíl od národnosti příslušností k určitému státu. Státní občanství umožňuje občanům podílet se na řízení státu především pomocí voleb, zatímco národnost tento akt neumožňuje. Listina základních práv a svobod deklaruje národnostní a etnická práva občanů a mezi nimi též právo svobodně rozhodovat o své národnosti, které není ničím omezeno ani podmíněno (čl. 3 odst. 2).