Dnes je NKVD téma, které má v naší společnosti velký význam. Již léta vzbuzuje zájem odborníků i lidí obecně díky svým mnohostranným aspektům a působení v různých oblastech. V průběhu historie NKVD vyvolával debaty, kontroverze a následně velké pokroky a inovace. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným a které se v čase neustále vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s NKVD, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a jeho vliv na každodenní život. Tímto způsobem můžeme lépe pochopit význam, který má NKVD v dnešní společnosti.
NKVD | |
---|---|
Znak NKVD | |
Předchůdce | OGPU |
Nástupce | Ministry of Internal Affairs of the Soviet Union, Ministerstvo státní bezpečnosti a KGB |
Vznik | 10. července 1934 |
Zánik | 15. března 1946 |
Typ | Tajná policie Zpravodajská agentura Vymáhání práva četnictvo Pohraniční stráž Vězeňský úřad |
Sídlo | 11-13 ulica Bol. Lubjanka, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz |
Souřadnice | 55°45′38,16″ s. š., 37°37′41,16″ v. d. |
Generální tajemník | Genrich Jagoda (1934–1936) Nikolaj Ježov (1936–1938) Lavrentij Berija (1938–1945) Sergej Kruglov (1945–1946) |
Lídr | Genrich Grigorjevič Jagoda (1934–1936), Nikolaj Ježov (1936–1938) a Lavrentij Pavlovič Berija (1938–1945) |
Hlavní orgán | Rada lidových komisařů SSSR |
Mateřská organizace | Rada lidových komisařů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl, Народный комиссариат внутренних дел, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).
Lidový komisariát vnitřních záležitostí vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU) v červenci 1934.[pozn. 1] Lidovým komisařem vnitra byl jmenován Genrich Jagoda, dosud náměstek předsedy OGPU. Lidový komisariát měl za úkol zabezpečit pořádek ve společnosti a bezpečnost státu, ochranu socialistického vlastnictví, evidenci obyvatel, ochranu hranic, provoz nápravně-pracovních táborů. Hlavní směry činnosti komisariátu řídilo pět hlavních správ:
Dále v NKVD existovalo oddělení pro evidenci obyvatel a různé administrativní a hospodářské útvary. Dočasně mu podléhaly také správy pro geodézii a kartografii, pro míry a váhy, trvale od roku 1938 státní archívy. Organizační struktura NKVD se postupně měnila a vyvíjela, zejména správy pro pohraniční a vnitřní vojska (GUPVO), ale i pro tábory (GULAG) se po roce 1939 rozdělily na řadu samostatných útvarů, přibyla správa pro válečné zajatce a správa místní protivzdušné obrany.
Po jmenování Nikolaje Ježova lidovým komisařem v září 1936 represe nabyly obrovských rozměrů, v letech 1937–1938 bylo zatčeno 1,5 milionu lidí a z nich bylo na 800 tisíc zastřeleno. V listopadu 1938 se lidovým komisařem vnitra stal Lavrentij Berija.
Od 3. února 1941 byla státní bezpečnost z NKVD vyčleněna do samostatného Lidového komisariátu státní bezpečnosti (NKGB). Měsíc po vypuknutí sovětsko-německé války byla státní bezpečnost od 20. července 1941 vrácena do NKVD. Samostatný NKGB opět vznikl 14. dubna 1943.
V březnu 1946, v souvislosti s přejmenováním Rady lidových komisařů SSSR na Radu ministrů SSSR, byly přejmenovány i všechny lidové komisariáty na ministerstva. Z lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD) se stalo ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).