V dnešním světě se Nicolas Isouard stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho aktuálnosti dnes, Nicolas Isouard je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od odborníků na danou problematiku až po širokou veřejnost, každý má co říct nebo se o Nicolas Isouard dozvědět. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Nicolas Isouard s cílem ponořit se do jeho důležitosti a lépe porozumět jeho roli v různých kontextech.
Nicolas Isouard | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Nicolò“, „Nicolò de Malte“ |
Narození | 6. prosince 1775 Malta |
Úmrtí | 23. března 1818 (ve věku 42 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′39″ s. š., 2°23′33″ v. d.) Grave of Isouard |
Žánry | opera |
Povolání | hudební skladatel |
Děti | Annette-Julie Nicolò-Isouard Sophie-Nicole Isouard |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicolas Isouard , známý též jako Nicolò Isoiar či Nicolò de Malte (16. května 1773 Valletta – 23. března 1818 Paříž) byl maltsko-francouzský hudební skladatel. V mládí studoval v Rabatu, poté v Neapoli s Nicolou Salou a Pietrem Alessandrem Guglielmim. Od roku 1795 byl varhaníkem v kostele sv. Jana Jeruzalémského řádu San Giovanni di Malta ve Vallettě. Poté se přestěhoval do Paříže, kde úzce spolupracoval se skladatelem Rodolphem Kreutzerem. Spolu napsali opery Le petit page ou La prison d'état (1800) a Flaminius à Corinthe (1801). Sám pak složil opéry comique Michel-Ange (1802) a L'intrigue aux fenêtres (1805), jimiž se proslavil a které mu otevřely dveře do Théâtre national de l'Opéra-Comique, pro něž napsal asi třicet děl. Dohromady má na svém kontě 45 oper, několik mší a vokálních skladeb.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolas Isouard na anglické Wikipedii.