V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Nina Dumbadzeová, téma, které postupem času upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Nina Dumbadzeová byl předmětem debat a analýz odborníků z různých oborů. Ať už mluvíme o jeho vlivu na historii, jeho významu v dnešním světě nebo jeho projekcích do budoucnosti, Nina Dumbadzeová zůstává pro mnohé tématem zájmu a zvědavosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Nina Dumbadzeová, od jeho počátků až po jeho možné dopady, s cílem poskytnout široký a podrobný přehled tohoto vzrušujícího tématu.
Nina Dumbadzeová | |
---|---|
Nina Duumbadzeová v roce 1952 | |
Osobní informace | |
Narození | 23. května 1919 Oděsa |
Úmrtí | 14. dubna 1983 (ve věku 63 let) Tbilisi |
Stát | Sovětský svaz |
Choť | Boris Michajlovič Ďjačkov |
Děti | Jurij Borisovič Ďjačkov |
Kariéra | |
Disciplína | hod diskem |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
bronz | LOH 1952 | hod diskem |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1946 | hod diskem |
zlato | ME 1950 | hod diskem |
Nina Jakovlevna Dumbadzeová (rusky Нина Яковлевна Думбадзе; 23. května[pozn. 1] 1919 – 14. dubna 1983) byla sovětská diskařka. V letech 1946 a 1950 se stala mistryní Evropy a v roce 1952 získala bronzovou medaili na olympiádě v Helsinkách.
Narodila se v Oděse gruzínskému otci. Později se přestěhovala do Tbilisi, kde v roce 1937 začala s tréninkem. O dva roky později hodila 49,11 m a překonala světový rekord Gisely Mauermayerové 48,31 m. Rekord nebyl mezinárodní atletickou federací uznán, neboť Sovětský svaz ještě nebyl členem IAAF. Dumbadzeová překonávala světový rekord i v čase druhé světové války a v roce 1946, týden po evropském šampionátu, hodila v norském Sarpsborgu 50,50 m. Až v srpnu 1948, když v Moskvě hodila 53,25 m, byl rekord uznán IAAF. Světový rekord překonala ještě dvakrát – v květnu 1951 v Gori (53,37 m) a v říjnu 1952 v Tbilisi (57,04 m). Tehdy v sovětském týmu čelila silné konkurenci a na olympijských hrách v roce 1952 obsadila až třetí místo za svými týmovými kolegyněmi Ninou Ponomarjovovou a Jelizavetou Bagrjancevovou. Předtím získala letech 1939, 1943–44 a 1946–50 osm domácích titulů.
Po skončení závodní kariéry pracovala jako trenérka spolu s manželem Borisem Ďjačkovem, který vedl gruzínský atletický tým po téměř padesát let. Jejich syn Jurij Ďjačkov se stal olympionikem v desetiboji.
Dumbadzeová patří ke třem ženám, které jsou zmiňovány jako model Matky-vlast na Mamajevově mohyle.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nina Dumbadze na anglické Wikipedii a Думбадзе, Нина Яковлевна na ruské Wikipedii.