V dnešním světě je Observatoř Kleť téma, které vyvolává velký zájem a diskusi v různých oblastech. Jeho význam přesahuje hranice a jeho dopad je pociťován ve společnosti, ekonomice a kultuře. Význam Observatoř Kleť vedl k tomu, že byl pečlivě prozkoumán a analyzován, aby bylo možné lépe porozumět jeho důsledkům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme téma Observatoř Kleť z různých perspektiv s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi. Od svého vzniku až po současný stav, přes své možné budoucí scénáře, je Observatoř Kleť tématem, které nenechává nikoho lhostejným, a proto je nezbytné se mu věnovat hluboce a promyšleně.
Hvězdárna Kleť | |
---|---|
Pojmenováno po | Kleť |
Kód observatoře | 046 (0,57-m reflektor), 246 (1,06-m teleskop KLENOT) |
Místo | Kájov |
Stát | Česko |
Souřadnice | 48°51′49″ s. š., 14°17′4″ v. d. |
Nadmořská výška | 1 070 m n. m. |
Založena | 1957 |
Webová stránka | http://www.klet.cz/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Observatoř Kleť je hvězdárna v okrese Český Krumlov na vrcholu hory Kleť ve výšce 1070 m n. m v Blanském lese. Je součástí Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Je nejvýše položenou hvězdárnou v ČR.
Hvězdárna se hlavně věnuje projektu KLENOT (anglicky KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope), pozorování blízkozemních a dalších neobvyklých objektů, tedy i "lovu" planetek. Hvězdárna provozuje dva dalekohledy: 0,57m (f/5,2) reflektor od roku 1993 a 1,06m reflektor KLENOT (f/2,7) od roku 2002.
V letech 1966–1991 zde byl ředitelem Antonín Mrkos. K roku 2015 zde pracovali astronomové Jana Tichá (od roku 1992 ředitelka) a Miloš Tichý. Na hvězdárně bylo objeveno mnoho set planetek a několik komet.
Veřejnost může hvězdárnu navštívit obvykle v květnu a červnu o víkendech, v červenci a srpnu pak každý den.
Hvězdárna udržuje kromě svých oficiálních stránek ještě dva další weby: