V tomto článku prozkoumáme Odbory z různých úhlů pohledu a ponoříme se do jeho důležitosti, dopadu a relevance v dnešní společnosti. Odbory je téma, které upoutalo pozornost odborníků i fanoušků, a prostřednictvím této podrobné analýzy se snažíme objasnit jeho mnohé aspekty. Od jeho historie až po budoucnost, přes jeho důsledky v kultuře, politice a ekonomice, vstoupíme do vesmíru možností a výzev. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Odbory a jeho vlivu na moderní svět.
Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů. Po rekodifikaci soukromého práva k 1. lednu 2014 se na odborovou organizaci používá přiměřeně úprava spolkového práva.
Odbory jsou v souladu s Listinou základních práv a svobod a zákoníkem práce zástupcem zaměstnanců. Odborům náleží u zaměstnavatele právo na
Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem v otázkách vlastních pracovních podmínek (např. úprava pracovní doby, odměňování), nebo státem (typicky na Tripartitě), například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.
Členové odborů se sdružují do svazů a konfederace odborových svazů, zejména za účelem vytvoření protiváhy zaměstnavatelům. Odbory předkládají vládním činitelům návrhy na legislativní změny a to nejen v rámci jednání tripartity, ale i samostatnými podněty k poslancům a ministerstvům.
Sdružování do odborových organizací se v České republice řídí obecnou úpravou o sdružování (zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, předtím zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a mezinárodními úmluvami, zejm. Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat.
Odborové organizace mohou vytvářet organizačně vyšší celky, tzv. odborové svazy, povětšinou dle profesního zaměření. Odborové svazy sdružují více odborových organizací a mohou uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Odborové svazy mohou rovněž vytvářet společnou organizaci, jako např. Českomoravskou konfederaci odborových svazů, která následně zastupuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců a členů odborů na vrcholné - celostátní úrovni jako člen Rady hospodářské a sociální dohody (tzv. Tripartita).
Rozsah informačních a projednávacích oprávnění vyplývá z ust. § 287 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci zejména o:
Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat:
V některých zemích mají odbory v zákonech zakotvenu značnou svobodu. V jiných jsou politickým nebo vojenským režimem utlačovány, mají minimální, nebo žádnou svobodu a členové riskují násilí nebo dokonce smrt. [zdroj?]
Zaměstnavatel je povinen po předložení návrhu kolektivní smlouvy s odborovou organizací jednat o uzavření smlouvy (v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání).
Odbory lze v České republice vyhledávat na odkazu https://or.justice.cz/ podle názvu apod., jsou součástí tzv. Veřejných rejstříků obdobně jako spolky. Lze také na odkazu https://ares.gov.cz vyhledat ekonomické subjekty podle právní formy 703 - Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů.