Olivín
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Olivín. Ať už hledáte informace o této osobě, tématu nebo datu, nebo si jen chcete prohloubit své znalosti, tento článek má vše, co potřebujete. Během několika následujících řádků podrobně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Olivín, od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o Olivín zde najdete užitečné a podrobné informace, které vám pomohou lépe porozumět tomuto tématu. Bez dalších okolků se pojďme ponořit do fascinujícího vesmíru Olivín!
| Olivín (peridot) | |
|---|---|
 Olivín v bazaltu (čediči). San Carlos, Arizona, USA | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Mg,Fe)2 |
| Identifikace | |
| Barva | žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá |
| Vzhled krystalu | krystalovaný, zrnitý |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 6,5 – 7 |
| Lesk | skelný, mastný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | 1,65 – 1,69 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | HNO3 |
Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2 je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Právě železo způsobuje zelené zabarvení kamene. Perfekcionisté tvrdí, že dokonalý olivín by měl obsahovat méně než 15 % železa a že nesmí v jeho mřížce chybět stopové prvky niklu a chromu. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2 a fayalit – Fe2.
Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot. Označení peridot se odvozuje z arabského slova faridat, které znamená diamant. Olivínu se přezdívá „smaragd křižáků“.
Vznik
Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách.
Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín. Případně – jako například v Myanmaru – může dojít k deformaci hornin vytlačených ze zemského pláště a při pohybech zemské kůry se mohou stát součástí pohoří.
Horníci nacházejí peridot v podobě nepravidelných pecek (oblé kusy horniny obsahující krystaly) v lávových proudech ve Spojených státech, Číně a Vietnamu. Velmi vzácně se objevují v podobě velkých krystalů, jež lemují žíly nebo kapsy u určitých typů ztuhlé roztavené horniny. Mezi zdroje takto vzniklých drahokamů patří Finsko, Pákistán, Myanmar a ostrov Zabargad.
Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.
Spektrometrická měření s využitím infračerveným zobrazovacím spektrometrem umožnila potvrdit, že měsíční plášť má vysoký obsah olivínu.
Morfologie
Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.
Odrůdy
- chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.
Vysokotlaké modifikace olivínu
Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.
Podobné minerály
willemit, tefroit, chryzoberyl
Výskyt
Hojný minerál
- Česko – oblasti Kozákova (např. lom ve Smrčí u Železného Brodu) a v Českém ráji , kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
- Slovensko - okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.
- Norsko
- Brazílie
- Srí Lanka
- Austrálie
- Čína
- Pákistán
- Nový Zéland
- Egypt – ostrov Zebirget (St. John’s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
- Barma / Myanmar – v současnosti nejkvalitnější olivíny
- a další.
Mimo Zemi byl výskyt olivínu také prokázán na Marsu (kde ho nalezl a identifikoval robot Opportunity) a vyskytuje se mj. zřejmě i v plášti planetky Vesta.
Využití
Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.
Odkazy
Reference
- ↑ Olivín (Peridot). www.eppi.cz. Dostupné online.
- ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 78.
- ↑ Peridot History and Lore. www.gia.edu . Dostupné online.
- ↑ a b Peridot Description. www.gia.edu . Dostupné online.
- ↑ OSEL.CZ. www.osel.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olivín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo olivín ve Wikislovníku
