V tomto článku se do hloubky podíváme na téma Ombudsman, které v posledních letech upoutalo pozornost odborníků i fandů. Ombudsman je dnes velmi aktuální téma a jeho dopad se rozšiřuje do mnoha oblastí každodenního života. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty a perspektivy související s Ombudsman s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi na toto téma. Od jeho původu až po jeho budoucí důsledky se ponoříme do podrobné analýzy, která osvětlí Ombudsman a jeho vliv v různých oblastech společnosti.
Ombudsman (fem. ombudsmanka) je mimosoudní kontrolní úřad, který je státem pověřen k řešení stížnosti jednotlivců na jednání veřejné správy. V Česku a na Slovensku se úřad oficiálně nazývá veřejný ochránce práv.
Slovo i institut vznikl ve Švédsku, kde byl ombudsman pověřen králem dbát na správné chování úředníků. V roce 1809 se institut ombudsmana dostal do švédské ústavy. Hromadného rozšíření se dočkal ale až v druhé polovině 20. století, v současné době je tento institut v různých formách rozšířen téměř ve 100 státech světa.
V některých zemích je institut ombudsmana oblíbený natolik, že existují i na nižších úrovních státu, samosprávy či dokonce mimo státní struktury (ve firmách, v Česku ho má například Česká spořitelna). A naopak i na celoevropské úrovni existuje evropský ombudsman.
Označení ombudsmana se v různých zemích částečně liší. V angličtině se ombudsmanovi říká public advocate, ve francouzštině défenseur des droits, ve španělštině defendor del pueblo, v italštině difensore civico, němčina potom využívá speciální označení pro ombudsmanku ombudsfrau.
Parlamentní (tzv. pravý) ombudsman má tyto znaky:
Parlamentní ombudsman může mít všeobecnou nebo jen regionální působnost. Může se také specializovat jen na určitou oblast.