V dnešním světě se Ordinárium stal tématem velkého zájmu širokého spektra lidí. Od vědců a odborníků v oboru až po širokou veřejnost, Ordinárium upoutal pozornost mnoha díky své relevanci a dopadu na moderní společnost. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, je zásadní prozkoumat různé pohledy a názory, které na věc existují. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Ordinárium, analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od jeho původu až po jeho aktuální význam dnes zjistíme, jak Ordinárium zanechal svou stopu ve světě a je i dnes předmětem debat a analýz.
Ordinárium (latinsky ordinarium missae) je souhrnné označení pro neproměnné části hudební mše, jimiž jsou:
V publikaci Mešní zpěvy (vydáno 1989, str. 471-545) jsou tato ordinária se současnými texty:
Publikace Septem ordinaria (Salve Regina, Brno 2003) obsahuje:
Josef Olejník dále napsal ještě dvě česká ordinária a jedno staroslověnské. Dalšími autory ordinária jsou například Zdeněk Angelik Mička (napsal České ordinárium a Ordinárium jednohlasé), Miroslav Příhoda (České ordinárium všední), František Macek (Studentské ordinárium, Velehradské ordinárium a Poutní mše), Ing. Jiří Bříza (1931-2004, České mešní ordinárium), František Gregor Emmert (Ordinárium I. a Ordinárium II.), Bohuslav Korejs, Karol Frydrych (Ordinarium) a Mgr. Josef Sedoník (2. mešní ordinárium a 5. mešní ordinárium).
Texty jsou většinou v češtině, ale jiný rozdíl mezi nimi a přeloženými texty z latinské mše nejsou.