Význam Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v dnešní společnosti je nepopiratelný. Ať už jako veřejná osoba, jako téma debat nebo jako součást historie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zanechal svou stopu v životech mnoha lidí. V tomto článku prozkoumáme jeho vliv v různých aspektech, od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho přínos ve vědecké oblasti. Prostřednictvím hloubkové analýzy budeme schopni lépe porozumět roli, kterou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě sehrál ve světě, a důležitosti, kterou má i dnes.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě | |
---|---|
členské státy partnerské státy pro spolupráci | |
Zkratka | OBSE |
Vznik | 1995 |
Sídlo | Vídeň, Rakousko |
Generální tajemník | Thomas Greminger |
Ocenění | Cena Ewalda von Kleist (2015) Cena cisára Otta |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference). OBSE sdružuje převážně evropské státy. Členem je 57 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.
Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE) v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla přípravná konference v Helsinkách v listopadu 1972, které se účastnili diplomatičtí zastupitelé. Následná konference ministrů zahraničních věcí v Helsinkách byla uskutečněna v červenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání, byla stanovena pevná pravidla pro proces KBSE. Od září 1973 do června 1975 následovala konference expertů v Ženevě.
V období do července 1975 probíhala jednání o podobě Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE.
Závěrečný akt KBSE byl složen z pěti částí:
Proces KBSE pokračoval následnými schůzkami v Bělehradě (4. října 1977 – 8. března 1978), v Madridu (11. listopadu 1980 – 9. září 1983) a ve Vídni (4. listopadu 1986 – 19. ledna 1989).
Celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok, KBSE jako taková znamenala významný mezník ve vývoji studené války, a to nejen v Evropě a ve Středozemním moři. Vliv KBSE zasáhl i do vnitropolitické situace zúčastněných států, v Československu byla produktem odezvy KBSE např. Charta 77. V této souvislosti je nutno zmínit (a vyzdvihnout tak jejich význam) množství jednotlivců i nevládních organizací, kteří si vytkli za cíl sledovat dodržování Helsinských dohod v jednotlivých signatářských zemích, nezřídka za cenu vysokých osobních obětí, viz např. Český helsinský výbor.
V souvislosti s kolapsem komunistických režimů ve státech východního bloku byla patrná potřeba změn i v rámci KBSE. Dne 21. listopadu 1990 byla podepsána pařížská smlouva, která započala s proměnou KBSE, ta byla ukončena dne 1. ledna 1995 transformací KBSE na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Česká republika v OBSE
Česká republika je – stejně jako další členské státy – zastoupena v Parlamentním shromáždění OBSE poslanci a senátory Parlamentu ČR. Současným vedoucím české delegace je poslanec Jan Bauer (ODS).
Americká Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Známá také jako U.S. Helsinki Commission je nezávislá agentura Federální vlády USA. Jejími členy je devět senátorů, devět členů Sněmovny reprezentantů a po jednom členu z ministerstev Zahraničí, Obrany a Obchodu. Komise sleduje dodržování Helsinských dohod v 57 zemích a dbá o zvyšování mezinárodní bezpečnosti podporou dodržování lidských práv a demokracie a vzájemnou spoluprací v oblasti obchodu, ochrany životního prostředí a vojenské obrany.