Osvěta
V dnešním světě získal Osvěta jedinečný význam, který významně ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku je Osvěta předmětem diskusí, analýz a sporů a vytváří široké spektrum názorů a vizí ohledně jeho významu a vlivu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Osvěta a jeho dopad na společnost, kulturu a ekonomiku a poskytneme podrobnou analýzu jeho důležitosti a role v dnešním světě.
| Osvěta | |
|---|---|
| listy pro rozhled v umění, vědě a politice | |
 | |
| Základní informace | |
| Jazyk | čeština |
| Země původu |  Československo a  Rakousko-Uhersko |
| Klíčové osoby | |
| Vydavatel | Nakladatelství Jan Otto (1910–1921) |
| Odkazy | |
| ISSN | 1212-026X |
| Číslo ČNB | cnb001287334 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osvěta byl český kulturní, vědecký a politický měsíčník, který založil Václav Vlček roku 1871 a redigoval ho do své smrti roku 1908. Byl zaměřen vlastenecky a spíše konzervativně. Přinášel beletrii i básně, kritiky a odborné i popularizační články vědecké. Mezi významnější autory patřili například Svatopluk Čech, Adolf Heyduk, Eliška Krásnohorská, Václav Flajšhans, Josef Václav Frič, František Xaver Harlas (výtvarné umění), Ferdinand Schulz, Renáta Tyršová nebo Ferdinand Zákrejs. Po Vlčkově smrti časopis vedl František Adolf Šubert a v letech 1915–1921 Adolf Srb.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ OSNND sv. 8, str. 804.
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Osvěta. Sv. 8, str. 804
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvěta na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo osvěta ve Wikislovníku- Osvěta v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Ročníky 1871, 1872, 1873, 1874 a 1875 na archive.org
- Digitalizované ročníky časopisu Osvěta v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
