V dnešním článku budeme hovořit o Otto Struve, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Otto Struve je něco, co ovlivňuje mnoho lidí v různých aspektech jejich života, ať už na osobní, profesní nebo dokonce společenské úrovni. Je to téma, které si zaslouží naši pozornost a analýzu, protože jeho dopad může být významný v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Otto Struve, od jeho původu až po jeho důsledky, včetně jeho možných řešení nebo způsobů, jak jej řešit. Doufáme, že vám tento článek poskytne hlubší pohled na Otto Struve a pomůže vám lépe porozumět jeho významu v dnešní společnosti.
Otto Struve | |
---|---|
Narození | 12. srpna 1897 Charkov, Ruské impérium (dnešní Ukrajina) |
Úmrtí | 6. dubna 1963 (ve věku 65 let) Berkeley, Kalifornie, USA |
Alma mater | Charkovská národní univerzita V. N. Karazina Chicagská univerzita |
Povolání | astronom |
Zaměstnavatelé | Chicagská univerzita Kalifornská univerzita |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1928) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1944) medaile Catheriny Bruceové (1948) Medaile Henryho Drapera (1949) čestný doktor Národní autonomní univerzity v Mexiku (1951) … více na Wikidatech |
Rodiče | Ludwig von Struve a Elizaveta Khristoforovna Groman |
Rod | Struveové |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Struve (12. srpen 1897, Charkov, Ruské impérium – 6. duben 1963, Berkeley, Kalifornie) byl ukrajinsko-rusko-americký astronom. Proslul příspěvky k hvězdné spektroskopii, k problému rotace hvězd a mezihvězdného plynu.
Pocházel ze slavné astronomické rodiny, která měla kořeny v Holštýnsku a dlouho byla spjata s Estonskem. Otto se narodil v Charkově, který dnes leží na území Ukrajiny, tehdy Ruské říše. V Charkově také vystudoval v letech 1914–1919 univerzitu.
V letech 1919–20 bojoval v bělogvardějské armádě proti bolševikům. Po porážce bílých utekl do Turecka.
Roku 1921 odešel do Spojených států, jejichž občanem se nakonec stal. Byl profesorem univerzity v Chicagu. V letech 1932–1947 vedl Yerkesovu observatoř, později v Texasu, přesněji ve Fort Davisu, založil a vedl McDonaldovu observatoř. V letech 1952–1955 byl předsedou Mezinárodní astronomické unie. V letech 1932–1947 vedl časopis The Astrophysical Journal.
Zkoumal mj. jak tzv. Starkův jev rozšiřuje vodíkové či heliové čáry hvězd spektrálních tříd A a B. Věnoval se také rotační rychlosti horkých hvězd a problému mezihvězdného plynu, zejména v oblastech H II. Vyslovil i několik originálních hypotéz o vzniku a vývoji hvězd.
K jeho hlavním dílům patří knihy Stellar Evolution (1950) a The Universe (1962).