V tomto článku se do hloubky podíváme na téma Ottomar Anschütz a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku až po roli ve společnosti je Ottomar Anschütz tématem, které vzbuzuje zájem odborníků i nadšenců. Během několika následujících řádků budeme analyzovat různé aspekty Ottomar Anschütz a pokusíme se osvětlit některé neznámé kolem tohoto jevu. Kromě toho prozkoumáme, jak se Ottomar Anschütz vyvíjel v průběhu času a jaký byl jeho dopad na populární kulturu. Bezpochyby jde o fascinující téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Ottomar Anschütz | |
---|---|
Narození | 16. května 1846 Lešno |
Úmrtí | 20. května 1907 (ve věku 61 let) Friedenau |
Místo pohřbení | III. Städtischer Friedhof Stubenrauchstraße |
Povolání | fotograf, vynálezce, inženýr, filmový režisér a vydavatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ottomar Anschütz (16. května 1846 Leszno dnes Polsko – 30. května 1907 Berlin-Friedenau), byl německý vynálezce, fotograf a chronofotograf.
Vynalezl závěrku o rychlosti 1/1000 sekundy a v roce 1887 elektrotachyskop. Elektrotachyskop byl disk se čtyřiadvaceti skleněnými diapozitivy na ruční pohon a osvětlovaný jiskřící spirálou Geißlerovy trubice, kterou používal jeden divák nebo malá skupina.
V roce 1887 vyvinul Anschütz takzvaný projekční elektrotachyskop a v roce 1891 ještě o něco menší motorovou verzi Electrical Schnellseher (česky elektrický rychloprohlížeč), který vyráběla firma Siemens & Halske v Berlíně. Používal se ve veřejných arkádách a byl vystaven na Mezinárodní elektrotechnické výstavě ve Frankfurtu. Téměř 34000 platících diváků jej vidělo na výstavě v Berlíně v létě 1892, pak také v Londýně a nakonec v roce 1893 na Světové výstavě v Chicagu.
Jeho albuminové fotografie čápů z roku 1884 inspirovaly leteckého průkopníka Otto Lilienthala k experimentálním letům kluzákem.