Palác Frederiksberg
V článku, který dnes představujeme, se ponoříme do fascinujícího světa Palác Frederiksberg, prozkoumáme jeho mnohostranné aspekty a jeho význam v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad podrobně prozkoumáme, jak Palác Frederiksberg hrál zásadní roli v životech lidí, v historii, v kultuře, ve světě podnikání, v technologii nebo v jakékoli jiné oblasti, kterou si dokážete představit. Prostřednictvím vyčerpávající a obohacující analýzy odhalíme nejrelevantnější a nejpřekvapivější aspekty Palác Frederiksberg a nabídneme našim čtenářům širokou a kompletní vizi tohoto vzrušujícího tématu.
| Palác Frederiksberg | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1738 |
| Pojmenováno po | Frederik IV. Dánský |
| Poloha | |
| Adresa | Frederiksberg,  Dánsko |
| Ulice | Roskildevej |
| Souřadnice | 55°40′18″ s. š., 12°31′30″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Frederiksberg (dánsky: Frederiksberg Slot) je barokní palác ve čtvrti Frederiksberg, v dánském hlavním městě Kodani. Je obklopen rozsáhlými zahradami, jejichž původní přísné barokní linie byly ale na začátku 19. století rozrušeny a vznikl anglický park. Palác byl postupně vystavěn v letech 1699 až 1735. Původně sloužil jako letní sídlo královské rodiny. Palác leží v sousedství kodaňské zoologické zahrady.
Původní stavba, pravděpodobně navržená Ernstem Brandenburgerem, byla dokončena v roce 1703 jako malé jednopatrové letní sídlo korunního prince Frederika IV. První větší přístavbu, během níž byl objekt přeměněn na třípodlažní budovu ve tvaru H, dokončil v roce 1709 Johan Conrad Ernst. Tehdy palác získal vzhled ve stylu italského baroka. Roku 1710 byla vytvořena v přízemí paláce kaple. Lauritz de Thurah pak provedl třetí a poslední přístavbu v letech 1733 až 1738. Palác rozšířil o boční křídla obklopující nádvoří. Frederik IV. strávil v paláci mnoho šťastných let. V roce 1716 v něm přijal ruského cara Petra Velikého a v roce 1721, krátce po smrti své první manželky, královny Louisy, se tam oženil se svou milenkou Annou Žofií Reventlowovou. Nějaký čas v paláci strávil i Kristian VII. V paláci pobývala i královna Karolina Matylda Hannoverská se svým milencem, německým lékařem Johannem Friedrichem Struenseem. Kristiánův syn Frederik VI. palác miloval a žil v něm jako korunní princ i jako král. Poté, co v březnu 1852 v paláci zemřela Frederikova vdova, královna Marie, byla budova prázdná a chátrala. V roce 1868 byla převedena do vlastnictví ministerstva války a následující rok se stala důstojnickou akademií (Hærens Officersskole). Od roku 1932 je kaple, z vnějšku paláce nezbadatelná, využívána jako místní farní kostel. Budova prošla dvěma významnými rekonstrukcemi, nejprve v letech 1927 až 1932 a později v letech 1993 až 1998. Vojenská škola sídlí v budově dodnes. Přesto mohou turisté palác navštívit. V interiérech jsou k vidění zejména stropní malby, elegantní mramorová koupelna královny Karoliny Matyldy s tajným přístupovým schodištěm pro milence nebo palačinková kuchyně princezen.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederiksberg Palace na anglické Wikipedii.
- ↑ Frederiksberg Slot. Den Store Danske . 2013-04-07 . Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Frederiksberg Palace | Royal palace in Copenhagen. VisitCopenhagen . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Frederiksberg Slot. www.hrady.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Frederiksberg na Wikimedia Commons
