V následujícím článku bude analyzován dopad Paskov na současnou společnost. Od svého vzniku má Paskov významný vliv na různé aspekty každodenního života, od kultury po ekonomiku. V průběhu historie byl Paskov předmětem intenzivních debat a diskuzí, probouzel vášně a generoval sociální hnutí. V tomto smyslu je klíčové důkladně prozkoumat příčiny a důsledky přítomnosti Paskov v našich životech, stejně jako její potenciál utvářet budoucnost. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi toho, jak Paskov proměnil a nadále přetváří svět, ve kterém žijeme.
Paskov | |
---|---|
Kostel svatého Vavřince | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Frýdek-Místek |
Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Morava + Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 898 (2023) |
Rozloha | 11,80 km² |
Nadmořská výška | 256 m n. m. |
PSČ | 739 21 |
Počet domů | 998 (2021) |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Nádražní 700 739 21 Paskov [email protected] |
Starosta | Petr Baďura |
Oficiální web: www | |
Paskov | |
Další údaje | |
Kód obce | 598569 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Žabeň.
Název osady byl odvozen od osobního jména Pasek (v jehož základu je obecné pás) a znamenalo "Paskův majetek".
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.
Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.
Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.
V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.