Piaggio P.149
V článku, který uvádíme níže, se budeme tématu Piaggio P.149 věnovat široce a podrobně. Piaggio P.149 je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a diskuse kvůli jeho důležitosti v dnešní společnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Piaggio P.149, od jeho historického původu až po jeho význam v současném světě. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků v oboru s cílem nabídnout kompletní a hloubkovou vizi Piaggio P.149. Tento článek bude bezpochyby velmi užitečný pro ty, kteří se dnes chtějí dozvědět více o tomto tématu a jeho důsledcích.
| Piaggio P.149 | |
|---|---|
 P.149D na letišti Hahnweide | |
| Určení | vojenský cvičný, spojovací a užitkový letoun |
| Původ | Itálie |
| Výrobce | Piaggio Aero |
| První let | 19. června 1953 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | Luftwaffe Marineflieger Swissair |
| Vyrobeno kusů | 88 (Piaggio) 190 v licenci u firmy Focke-Wulf |
| Vyvinuto z typu | Piaggio P.148 |
| Varianty | Focke-Wulf FWP.149D |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Piaggio P.149 byl italský spojovací a užitkový letoun navržený a vyráběný v 50. letech 20. století společností Piaggio. Západoněmecká firma Focke-Wulf jej vyráběla v licenci pod označením FWP.149D.
Vznik a vývoj
Typ P.149 vznikl jako čtyřmístná turistická varianta staršího P.148. Byl to celokovový samonosný dolnoplošník se zatahovacím podvozkem příďového typu, schopný přepravy čtyř až pěti osob. Prototyp poprvé vzlétl 19. června 1953.
Zprvu se prodalo jen několik kusů, ale později byl typ vybrán německou Luftwaffe jako cvičný a užitkový letoun. Společnost Piaggio do Německa dodala 72 kusů, a 190 dalších licenčně vyprodukovala tamní společnost Focke-Wulf jako FWP.149D.
Operační historie
.jpg)
Největším uživatelem typu byl německý Bundeswehr, v němž typ sloužil mezi lety 1957 až 1990. Typ sloužil také v ozbrojených silách dalších zemí, například Izraele a Nigérie. Italské letectvo provozovalo v letech 1953–1957 dva stroje.
V civilním sektoru byla významným uživatelem společnost Swissair, která malou flotilu typu používala pro základní pilotní výcvik v pilotní škole na bernském letišti Belp.
Uživatelé
Vojenští
Civilní
Specifikace
Hlavní technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Kapacita: 3–4 cestující nebo 1 pilotní žák
- Rozpětí: 11,12 m
- Délka: 8,80 m
- Výška: 2,90 m
- Nosná plocha: 18,85 m²
- Prázdná hmotnost: 1 160 kg
- Vzletová hmotnost: 1 680 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený šestiválcový boxer Lycoming GO-480 B1A6
- Výkon pohonné jednotky: 142 kW (270 hp)
Výkony
- Maximální rychlost: 234 km/h
- Dolet: 925 km
- Dostup: 5 000 m
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piaggio P.149 na anglické Wikipedii.
- ↑ (anglicky) aeroflight
- ↑ a b Gandet 2001, s. 42–43
- ↑ (hebrejsky) Piaggio P-149D
- ↑ Wheeler 1980, s. 1339
- ↑ (německy) Piaggio P-149D
- ↑ Wheeler 1980, s. 1359
- ↑ Donald 1997, s. 735
- ↑ Wheeler 1980, s. 1374
- ↑ Orbis 1985, s. 2714
Literatura
- DONALD, David. The Encyclopedia of World Aircraft. Leicester: Blitz Editions, 1997. ISBN 1-85605-375-X. (anglicky)
- GANDET, Erich. 'Wulf' in Sheep's Clothing: Farewell to Swissair's P.149s. Air Enthusiast. Březen/duben 2001, čís. 92, s. 42–43. ISSN 0143-5450. (anglicky)
- The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. S. 2714. (anglicky)
- STEVENS, James Hay. Fully Aerobatic Four-Seater. Flight. 18. července 1958, s. 73. Dostupné online. (anglicky)
- WHEELER, Barry C. World's Air Forces 1980. Flight International. 4. října 1980, s. 1323–1378. Archiv Flightglobal. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Letadla podobného určení, konfigurace a období
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Piaggio P.149 na Wikimedia Commons - Piaggio P.149D na www.valka.cz
