V tomto článku se budeme do hloubky zabývat tématem Západní Německo a jeho dopadem na moderní společnost. Západní Německo je dnes velmi aktuální téma a vyvolalo mnoho debat v různých oblastech. Během několika posledních desetiletí se Západní Německo stal stále důležitějším a ovlivňuje jak způsob, jakým se vztahujeme k ostatním, tak to, jak vnímáme svět kolem nás. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Západní Německo, od jeho historického původu až po jeho dnešní relevanci. Prozkoumáme také možné budoucí důsledky Západní Německo a to, jak utváří svět, ve kterém žijeme.
Spolková republika Německo Bundesrepublik Deutschland
| |||||||||||||
Hymna Ich hab mich ergeben (do 1952) | |||||||||||||
Hymna 3. strofa písně Das Lied der Deutschen (od 1952) | |||||||||||||
Motto Gott mit uns (1949–1962) Einigkeit und Recht und Freiheit (od 1962) | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Rozloha
|
248 577 km²
| ||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Počet obyvatel
|
63 254 000 (1990)
| ||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
23. května 1949 – vytvoření z okupačních zón
| ||||||||||||
Zánik
|
3. října 1990 – znovusjednocení Německa
| ||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Západní Německo (německy Westdeutschland) je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Označuje se tak od svého vzniku 23. května 1949 po berlínské blokádě až do 3. října 1990, kdy došlo k oficiálnímu znovusjednocení Německa. Jeho (prozatímním) hlavním městem byl Bonn, retrospektivně je proto také označováno jako Bonnská republika.
Východní Německo se oficiálně nazývalo Německá demokratická republika (NDR). Uprostřed něho se nacházela exkláva Západní Berlín, která byla faktickou součástí Západního Německa.
Stát se nazýval německy Bundesrepublik Deutschland, neoficiální zkratka BRD. Komunistický režim v Československu zavedl český název státu Německá spolková republika, se zkratkou NSR. Po znovusjednocení Německa jsou v českém prostředí používány pro označení Německa (Spolkové republiky Německo) zkratky SRN a NSR, zkratka NSR se již od poloviny devadesátých let přestala používat.
Federální republika vznikla během spojenecké okupace Německa po druhé světové válce z jedenácti států zformovaných na území třech spojeneckých okupačních zón, které držely Spojené státy, Velká Británie a Francie.
Na počátku studené války byla Evropa rozdělena na západní a východní blok. Německo bylo de facto rozděleno na dvě země a dvě zvláštní území, Sársko a rozdělený Berlín. Spolková republika Německo původně požadovala výhradní mandát pro celé Německo a považovala se za jediné demokraticky reorganizované pokračování Německé říše z let 1871–1945. Vycházelo z toho, že Německá demokratická republika (NDR) byla ilegálně ustaveným loutkovým státem. Přestože NDR pořádala pravidelné volby, nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Ze západoněmeckého pohledu proto byla NDR nezákonná.[pozn. 1]
Tři jihozápadní země západního Německa se v roce 1952 spojily a vytvořily Bádensko-Württembersko. Sársko se ke Spolkové republice Německo připojilo v roce 1957. Kromě výsledných deseti států byl Západní Berlín považován za de facto jedenáctý stát. Zatímco právně nebyl součástí Spolkové republiky Německo, protože Berlín byl pod kontrolou Spojenecké kontrolní rady, Západní Berlín se politicky se západním Německem spojil a byl zastoupen ve svých federálních institucích.
Základ pro dnešní vlivné postavení Německa byl položen během německého hospodářského zázraku (Wirtschaftswunder) v 50. letech, kdy se západní Německo přeměnilo z válkou zničené země na třetí největší ekonomiku na světě. První kancléř Konrad Adenauer, který zůstal ve funkci až do roku 1963, pracoval spíše na úplném příklonu k NATO než na neutralitě. Zajistil nejen členství v NATO, ale byl také zastáncem dohod, ze kterých se vyvinula dnešní Evropská unie. Když byla v roce 1975 založena skupina G6, nebylo pochyb o tom, zda se Německá spolková republika stane členem.
Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě v roce 1989, symbolizovaném otevřením berlínské zdi, došlo k rychlému posunu k opětovnému sjednocení Německa. Východní Německo hlasovalo v roce 1990 o rozpuštění a přistoupení ke Spolkové republice. Jeho pět poválečných států (Länder) bylo rekonstruováno společně se sjednoceným Berlínem, který ukončil svůj zvláštní status a vytvořil další spolkovou zemi. Formálně se ke Spolkové republice připojili 3. října 1990 a počet států se zvýšil z deseti na šestnáct, čímž bylo ukončeno rozdělení Německa. Sjednocení nevedlo ke vzniku nové země; místo toho byl tento proces v zásadě dobrovolným aktem o přistoupení, přičemž západní Německo bylo rozšířeno o další státy východního Německa, které přestalo existovat. Rozšířená Spolková republika si udržela západoněmeckou politickou kulturu a pokračovala ve svém stávajícím členství v mezinárodních organizacích, jakož i v západoevropské zahraniční politice a přidružení k západním aliancím, jako jsou OSN, NATO, OECD a Evropská unie.
Číslo | (staré) Spolkové země | Zemské hlavní město |
Rozloha (km²) |
---|---|---|---|
1 | Bádensko-Württembersko (od roku 1952) | Stuttgart | 35 752 |
Württembersko-Bádensko (do roku 1952) | Stuttgart | ||
Württembersko-Hohenzollernsko (do roku 1952) | Tübingen | ||
Bádensko (do roku 1952) | Freiburg im Breisgau | ||
2 | Svobodný stát Bavorsko | Mnichov | 70 552 |
3 | Svobodné hanzovní město Brémy | Brémy | 404 |
4 | Svobodné a hanzovní město Hamburk | Hamburk | 755 |
5 | Hesensko | Wiesbaden | 21 115 |
6 | Dolní Sasko | Hannover | 47 387 |
7 | Severní Porýní-Vestfálsko | Düsseldorf | 34 085 |
8 | Porýní-Falc | Mohuč | 19 853 |
9 | Šlesvicko-Holštýnsko | Kiel | 15 799 |
10 | Sársko (přistoupilo roku 1957) | Saarbrücken | 2 569 |
Celkem | 248 271 |
Celkový počet obyvatel podle Statistisches Bundesamt.
Náboženská příslušnost v Západním Německu od 60. let klesala – u protestantů rychleji než u katolíků, tudíž římskokatolická církev v 70. letech předstihla EKD jako největší denominaci v zemi.
Rok | EKD protestanti | Římští katolíci | Muslimové | Bez vyznání/jiné |
---|---|---|---|---|
1950 | 50,6 | 45,8 | – | 3,6 |
1961 | 51,1 | 45,5 | – | 3,5 |
1970 | 49,0 | 44,6 | 1,3 | 3,9 |
1980 | 42,3 | 43,3 | – | – |
1987 | 41,6 | 42,9 | 2,7 | 11,4 |