V tomto článku se chceme ponořit hlouběji do tématu Plešská hornatina, což je problém, který v poslední době získal velký význam. Plešská hornatina se stal základním aspektem v různých oblastech, ať už v sociální, politické, vědecké nebo technologické oblasti. Jeho dopad je tak transcendentální, že je nezbytné zabývat se jeho různými dimenzemi a zamyslet se nad jeho vlivem na náš každodenní život. Prostřednictvím této analýzy se snažíme využít více hran Plešská hornatina a zdůraznit jeho důležitost při vytváření znalostí a rozhodování v naší moderní společnosti.
Plešská hornatina | |
---|---|
Plešné jezero | |
Nejvyšší bod | 1378 m n. m. (Plechý) |
Nadřazená jednotka | Trojmezenská hornatina |
Sousední jednotky | Stožecká kotlina, Vltavická brázda, Novopecká kotlina, Mühlviertel |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Německo Rakousko |
Horniny | žula, granodiorit |
Povodí | Vltava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plešská hornatina je geomorfologický okrsek, který je součástí Trojmezenské hormatiny. Na západě sousedí se Stožeckou kotlinou, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Novopeckou kotlinou, na jihu přechází v rakouský Mühlviertel. Hornatina je vrásno-zlomového původu. Ve vrcholových partiích jsou zbytky zarovnaného povrchu, četné skalní útvary vzniklé periglaciálním zvětráváním žul (Třístoličník, V pařezí, Medvědí stezka, Koňský vrch) a také ledovcové tvary.
Plešská hornatina je tvořena převážně z hrubozrnných dvojslídných žul moldanubického plutonu.
V Plešské hornatině se nachází jedno z osmi ledovcových jezer na Šumavě – Plešné jezero.